Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

NEJ HITY: Propocené duše? S těmi jděte do háje, hřímal zvukař

Kultura

  7:00
PRAHA - Spaste svoje duše aneb Jak spasit vlastní píseň. Muzikantské duše zaprodané gramofonovému průmyslu – věčné dilema umělců ve službách showbyznysu. Většina hudebníků touží po maximální kreativní svobodě – majitelé vydavatelských podniků ať se starají o kšeft, psaní písní nechť přenechají tvůrcům. Petr Fiala měl tuhle písničku v šuplíku asi tři roky – hodila se až na v pořadí sedmé album Chceš mě? Chci tě!.

Kapelník skupiny Mňága a Žďorp Petr Fiala foto: archiv LN - Miroslav Rendl

Které konkrétní opusy na něj chce zařadit, však valmezský skladatel nevěděl. Vždycky měl tolik tvůrčí nespoutanosti, že najednou zatoužil po určitém omezení. „Celý život jsem narážel na kapely, které tvrdily: ‚Jsme alternativní, to znamená, že jsme nekomerční, ale svobodné. Neprodáváme se, protože se nezaprodáváme – děláme si, co chceme!‘ I my jsme si dělali, co jsme chtěli, ale co kdybychom najednou zatoužili být skutečně úspěšnou kapelou?“

Spastě svoje duše

Hudba a text: Petr Fiala
Hraje: Mňága & Žďorp
Rok vydání: 1998

promoklé duše
se vrací z práce
autobus nikde
tak pohovoří krátce
na zastávce
slova nic nejsou
a duše to vědí
dál chybí odpovědi
přestává pršet
v Zapadákově

REF: spaste svoje duše
svoje duše
spaste svoje duše
svoje duše

auta šplíchají z kaluží na kalhoty
život se valí a duše blednou závistí
nakonec skončí v bezmocným objetí
nikdo za nic nemůže a nikdo nic neví

REF

rebelové vyměkli
Amerika je za rohem
co nemám to si objednám
východ podchodem
štěstí do třech týdnů
ze zásilkové služby
tisíce děkovných dopisů
jen jeden chybí

a lidi sedí
před cukrárnou
a drtí větrníky lžičkama
míchají kafe
a je jim dobře
zdá se...
kočárky do kočárkárny
nocležníci do noclehárny

2 x REF

A protože Mňága & Žďorp vydávala své desky (po jednoalbovém flirtu s nadnárodním koncernem BMG) u tuzemské gramofirmy Monitor, vedené bývalým hudebníkem z novovlnné kapely OK Band a schopným obchodníkem Vladimírem Kočandrlem, muzikanty familiérně přezdívaným Kočár, obrátil se právě na něj. „Sešli jsme u něj doma na Barrandově a snad tři hodiny seděli nad kávou a mými písničkami. Kočár každou z nich rozvrtal do posledního tónu a já se cítil jak po návštěvě u zubaře. Otevřeně však musím přiznat, že devětadevadesát procent připomínek bylo velice přínosných,“ vzpomíná hudebními školami nedotčený muzikant, který dosud komponoval a textoval výhradně podle pravidel neomezené autorské fantazie.

Vypadalo to asi takhle – desku Chceš mě? Chci tě! otevírá skladba Spaste svoje duše, jež začíná slovy: „Propocené duše se vrací z práce...“ Dál se zpěvák nedostal. Vladimír Kočandrle vyskočil z pohovky: „Propocené duše? No to jdi do háje! Kdo chce poslouchat písničku o nějakých upocených duších?! V tenhle okamžik mě ta skladba přestává zajímat a desku vypínám! A stejně by zareagovala většina lidí! Garantuji ti, že kdyby tuhle pecku nasadilo nějaké šílené rádio do vysílání, všichni posluchači okamžitě přeladí na jinou stanici!“

Výtkami orosená duše Petra Fialy pozorně poslouchala a horlivě si činila poznámky; na projevy emocí raněného autorského ega nebyl čas. Nahradit duše propocené dušemi promoklými, které nejednou viděl pospolu v hloučku na autobusové zastávce, v tom problém nebyl. Ten se ukázal až ve studiu a na jiném místě písně – před závěrečným refrénem: „Kočárky do kočárkárny / nocležníci do noclehárny,“ chtěl nazpívat do poslední sloky. Zas a znovu se mu však nedařilo slova vecpat do příslušných tónů. „Už se na to vykašli a prostě to tam nedávej!“ nevydržel zvukař další z neúspěšných pokusů; byl nejvyšší čas začít desku míchat. A protože pobyt ve studiu je přísně vyměřen finančními prostředky, které se právě dotkly nulové hodnoty, mistr zvuku zavelel: „Není už čas, takže právě zapínám natáčení nahrávky na podklad pro lisovnu – jak to v tenhle okamžik nazpíváš, tak to vyjde na desce!“

Snad pomohla právě tahle hrozba. Petr Fiala přistoupil naposledy k mikrofonu a začal zpívat – co se mu nevešlo do sloky, to nazpíval do začátku posledního refrénu. Perfektně to tam sedlo! Petr Fiala tak svou muzikantskou duši spasil skutečně v poslední vteřině!

PS: K písni dokonce vznikl videoklip – byť tak trochu v kontrastu k textu, v němž se zpívá: „Rebelové vyměkli / Amerika je za rohem.“ Vizuální podoba písně byla vytvořena sestřihem převážně černobílých záběrů z časů budování socialismu a oslav míru – zpěvem, tancem a masovým cvičením na spartakiádách!

Nej hity každé pondělí

Příště - Josef Laufer: Sbohem, lásko, já jedu dál

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!