28. března 2019 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Nejen Vargas, ale taky Müllerová. Na Svět knihy dorazí další držitel Nobelovy ceny

Osobně v Praze. Jak Hertě Müllerové, tak Vargasu Llosovi vyjdou u příležitosti... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Osobně v Praze. Jak Hertě Müllerové, tak Vargasu Llosovi vyjdou u příležitosti... | foto: STEPHANIE VON BECKER

PRAHA Vypadá to, že letošní ročník Světa knihy bude nejen knižní, ale i světový. Po Mariu Vargasi Llosovi přislíbila účast další hvězda světového formátu – Herta Müllerová. Potvrdil to programový ředitel veletrhu Guillaume Basset.

S Vargasem Llosou (ročník 1936) se Müllerová (1953) skvěle rýmuje. Oba dostali Nobelovu cenu za literaturu: ona v roce 2009, on rok po ní. Oběma do jejich literárního díla silně prorůstá politika, moderní dějiny, ať ty středo- a východoevropské, nebo ty latinskoamerické. Oba žijí mimo svoji domovinu: Peruánec ve Španělsku a rumunská Němka v Berlíně. A oba v Praze usednou k jednomu diskusnímu stolu. V sobotu 11. května od osmi večer budou v pražském kině Lucerna debatovat na téma „literatura jako součást politického boje, boje za svobodu“. Guillaume Basset upozorňuje, že půjde o výjimečnou událost: „V Čechách dva nobelisti u jednoho stolu ještě neseděli.“

Zatímco Vargas Llosa je českému čtenáři dobře známý už od 60. let a v češtině má kolem desítky knih (prvotina Město a psi mu vyšla česky už před třiapadesáti lety), Müllerová se v překladu objevila až po nobelovce. K mání jsou zatím čtyři její knihy: novela Cestovní pas (2010), romány Rozhoupaný dech (2010) a Srdce bestie (2011) a sbírka povídek Nížiny (2014). Mají společné nejen obecné tematické souřadnice (život v Rumunsku za Ceauşeska, vyhnání rumunských Němců ze země a otrocká práce této menšiny v sovětských koncentrácích), ale i překladatelku, prvořadou českou spisovatelku Radku Denemarkovou. Je to spříznění volbou, obě autorky řeší svou literaturou to samé – člověka semílaného brutalitou dějin.

Oběma nobelistům vycházejí k příležitosti konání Světa knihy nové překlady. Mladá fronta uvede na trh prózu Herty Müllerové Už tehdy byla liška lovcem, napsanou v roce 1992. Anotuje ji následovně: „Učitelka Adina má v bytě liščí kůži. Jednoho dne zjistí, že lišce chybí ocas, pak zadní běh, posléze přední běh. Na liščí kůži se ukazuje, že rumunská tajná služba hrozí: Liška je lovec. Když tento román Herta Müllerová napsala, byl Ceauşescu už téměř tři roky mrtvý a jeho totalitní systém poměrně dobře zmapovaný. Autorka ale chtěla ukázat jiný děs, než jakým byly statistiky umučených, vyhnaných, znásilněných. Chtěla ukázat, jak diktatura ničí vnímání, jak propaganda likviduje význam řeči.“

Mario Vargas Llosa se pak dočká hned tří nových knih, dvou titulů beletristických a jednoho esejistického. „V Argu vyjde jednak Chvála macechy, první Vargas Llosův pokus o erotickou literaturu z dob, kdy s každým dalším dílem objevoval nová, dosud neprobádaná území (originál je z roku 1988), jednak jeho nejnovější román z roku 2017 Pětinároží. Ten se odehrává v Peru v době teroru Světlé stezky, přičemž hlavním tématem není terorismus, ale bulvární tisk. V nakladatelství Burdon pak vyjde Volání kmene, soubor esejů věnovaných osobnostem, které Vargase Llosu nějak ovlivnily; tento titul se víc vztahuje k politice,“ prozrazuje hispanistka Anežka Charvátová.

Vargas Llosa bude ze svých knih číst na pražském Výstavišti v pátek 10. května od čtyř hodin odpoledne, Herta Müllerová pak tamtéž o dvě hodiny později. „Mají sice jiné styly, ale jejich hlas je důležitý: v literatuře i v politice,“ dodává na závěr Guillaume Basset ze Světa knihy. „Troufám si říct, že jejich vystoupení v Česku bude jedinečné.“

Radim Kopáč, literární a výtvarný kritik