„Děkuju ti za všechny ty vtipy, tati!“, poznamenala Ade při přebírání ceny, kterou věnovala svému otci, jenž ji k postavě Toniho inspiroval. Oceněni byli i oba představitelé hlavních rolí - Peter Simonischek a Sandra Hüller. Film zvítězil v nabité konkurenci filmů jako Já, Daniel Blake (režie Ken Loach), Elle (Paul Verhoeven), Room (Lenny Abrahamson) a Julieta (Pedro Almodovar).
Německá režisérka Maren Ade (uprostřed) s herci Sandrou Hüller a Peterem Simonischekem.
Slavnostní ceremoniál moderoval polský herec Maciej Stuhr, syn slavného herce a režiséra Jerzyho Stuhra, který připomněl, že Evropské filmové ceny mají upozorňovat na hloubku a šíři evropského filmu, a že filmaři jsou těmi, kdo můžou a mají podpořit společný postup proti vzrůstajícímu nacionalismu v Evropě. „Publikum teď potřebuje silné filmy, které se nevyhýbají politice,“ prohlásil Stuhr. Ve stejném duchu, byť s humorem, promluvila ze záznamu i polská režisérka Agnieszka Holland, která poslala divákům pozdrav z Bílého domu – respektive z jeho studiové podoby: natáčí totiž právě další díly seriálu Dům z karet. „Nemůžu být dnes večer s vámi, protože musím zachránit svět,“ prohlásila s nadsázkou režisérka, které je českému publiku známá z poslední doby především díky seriálu Hořící keř. „Rok 216 byl velmi složitý a naše práce je teď obzvlášť důležitá,“ dodala Holland.
Celý ceremoniál se nesl v duchu spojené, solidární Evropy, a zároveň velké filmařské rodiny, která se nevyhýbá jasným politickým gestům. Jedním z nich bylo vystoupení ruské aktivistky Máši Aljochiny, která vyzvala k podpoře vězněného ukrajinského režiséra Olega Sencova. Ten byl za své údajně protiruské aktivity odsouzen Putinovým režimem k dvacetiletému vězení. „Oleg je ve vězení na Sibiři, kde je teď mínus 42 stupňů. Je mu 40 a má dvě děti. Já jsem byla ve vězení pár let, Oleg je odsouzen na 20 let, což v ruském vězení znamená prakticky smrt. Prosím vás všechny, abyste apelovali ve prospěch Olega a žádali jeho svobodu,“ vyzvala ruská aktivistka.
Myšlenku solidární Evropy podpořila i volba nejlepšího dokumentárního snímku – oceněno bylo strhující drama o migrantech na ostrově Lampedusa nazvané Fuocoammare: Požár na moři režiséra Gianfranca Rosiho, který si odnesl už Stříbrného medvěda z Berlinale a film bude reprezentoval Itálii na Oscarech.
Irský herec Pierce Brosnan s manželkou Keely.
Jean-Claude Carriere získal cenu za celoživotní dílo.
Cenu za celoživotní přínos udělila Evropská filmová akademie francouzskému scenáristovi, žijící legendě evropskému filmu a mimo jiné blízkému příteli Miloše Formana – Jean-Claude Carrierovi. Za evropský přínos světovému filmu byl oceněn několikanásobný představitel Jamese Bonda, irský herec Pierce Brosnan.
Dojetí v celém sále panovalo ve chvíli, kdy předseda akademie Wim Wenders připomněl nedávné úmrtí polského režiséra Andrzeje Wajdy. Ten získal cenu za celoživotní dílo už před pětadvaceti lety, přesto točil dál až do svých posledních chvil. Ještě před svou smrtí stihl letos devadesátiletý Wajda dokončil svůj poslední film – působivý portrét komunisty perzekvovaného malíře s názvem Powidoki, který bude letos Polsko reprezentovat v oscarovém klání (do českých kin přijde na jaře 2017). „Co si bez tebe počneme, Andrzeji?“ zvolal v děkovné řeči Wenders a dodal, že si vždy budeme připomínat jeho morální kredit a odvahu. Wajdovi letos akademie udělila speciální cenu představenstva Evropské filmové akademie, kterou za něj převzali zástupci filmové školy nesoucí jeho jméno, kterou režisér před 15 lety založil.
Režisér Wim Wenders s manželkou Donatou.
Režisér Pedro Almodóvar s herečkou Adrianou Ugarte.
Cenu pro nejlepší komedii získal švédský film Muž jménem Ove. Objevem roku se stal finský film Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho,který byl u nás uvedený na letošním karlovarském festivale a do kin vstoupí v březnu příštího roku. Cena pro animovaný film putovala do Švýcarska za film Můj život Cuketky režiséra Claudea Barrase, nejlepším evropským krátkým filmem byl zvolen nizozemsko-syrský film syrského válečného fotografa Issy Toumy s výmluvným názvem 9 dní - Z mého okna v Aleppu.
