Nenávist pramení z nevědomosti, říká zakladatel projektu HateFree

LN: Kampaní proti násilí je hodně. Čím se odlišujete od ostatních projektů?
Na první pohled je jasné, že nejsme reklamní agentura, které někdo zadal: udělejte billboard Stop rasismu. Nechceme nikoho moralizovat. Hlavní je poskytnout informace o menšinách a diskutovat o problémech hlavně s nejmladší generací. Ptali jsme se čtyřiceti mladých lidí z různých regionů a další tisícovky prostřednictvím dotazníků. Řekli nám, že téměř vůbec nesledují noviny nebo televizní zpravodajství. Informace o tom, co se děje ve společnosti, přebírají od rodičů nebo od kamarádů. Právě od nich nejčastěji slyší zjednodušené soudy, například že Romové zneužívají sociální dávky nebo že každý muslim je násilník. Na našem webu je „hejtomat“, kde si můžete přečíst vyjádření odborníků k fámám z online diskusí.

Lukáš Houdek Vystudoval romistiku na FF UK. Zabývá se dokumentární i výtvarnou fotografií a tématy identity, násilí a nenávisti nebo bezpráví. V roce 2012 získal čestné uznání v Novinářské ceně za reportáže o situaci Romů v Kosovu. Lukáš Houdek

LN Začínali jste před rokem a půl, už se k vám připojilo téměř deset tisíc fanoušků. Která aktivita je zaujala nejvíc?
Na začátku to bylo vlastně úplně jednoduché. Sepsali jsme pár slovních spojení, která slýchávají gayové od heterosexuálů, a obrátili je na heterosexuály. Například: „Kdy ses rozhodl, že budeš hetero?“ Vytvořili jsme z nich obrázky a sdíleli na Facebooku. Na fotogalerii kliklo dvě stě tisíc lidí. Podobný princip jsme si vyzkoušeli vloni, na pochodu Prague Pride. Měli jsme fotostánek na Letné. Přišlo se k nám vyfotit pět set návštěvníků, každý si mohl vybrat jednu barevnou „bublinu“ s podobným převráceným nápisem na heterosexuály. Na podzim jsme natočili spot „Nenávist ti nesluší“, který vysílalo několik televizních stanic. Je téměř beze zvuku, vidíte jen zpomalený záběr na několik lidí, kteří křičí nebo se mračí. Napadlo nás, že tohle téma ještě rozpracujeme. Oslovili jsme osmdesát osobností, které mladá generace respektuje, například Mardošu z Tata Bojs, zpěvačku Tonyu Graves, výtvarníka Jana Gemrota nebo režisérku Helenu Třeštíkovou.

LN Zmiňoval jste, že chcete zapojit hlavně mladé lidi. Jak se vám to daří?
Největší zájem je v regionech. Máme hodně ohlasů od jednotlivců i organizací. Pomáháme jim zorganizovat přednášky, kulturní akce a taky chceme společně vytvořit síť HateFree zón. Může to být kavárna, restaurace nebo hudební klub, které respektují každého a zároveň netolerují, aby se u nich někdo dopouštěl násilí na druhých. Nedávno nás oslovilo brněnské Divadlo Feste, uspořádali jsme spolu večer stand up vystoupení na naše témata.

LN Často na webu zveřejňujete příběhy z našeho i zahraničního prostředí. Jaké jsou na ně reakce?
Hodně nás překvapilo, že i když představíme příběh konkrétního člověka, tak lidé stejně nevěří, že se to stalo. Zveřejnili jsme zpověď jednoho Thajce, který žije v Praze. Popisoval, že ho dvakrát zmlátili v hospodě, a pod článkem se rozjela diskuse, kde lidé psali: „To jsem nikdy neslyšel, proč by někdo mlátil Thajce??“ Naopak u článku, který napsala vysokoškolačka Renata Berkyová, byly úplně jiné reakce. Popsala, jak se marně snažila sehnat byt, ale všude jí odmítli, jakmile zjistili, že je Romka. Pod její text lidé psali například „nediv se, že ti to nikdo nepronajme, nejdřív si udělej pořádek mezi svýma, ať cikáni nekradou“ a podobné „rady“.

LN Jaký další projekt chystáte?
Teď se nejvíc nenávistných komentářů na internetu týká muslimů. Lidé nadávají, a přitom o nich nevědí vůbec nic. Myslí si, že to je jedna homogenní skupina, ale to je samozřejmě nesmysl. O Češích se přece taky nedá říct: všichni jsou stejní. Nedávno nás kontaktovala skupina mladých muslimů, kteří chtějí dát najevo, že nesouhlasí s násilím. Vytvořili jsme přes dvacet portrétů, které doplňuje společné prohlášení.

LN To je možná škoda. Možná by veřejnost přece jen zajímaly konkrétní příběhy.
Jenže oni se bojí. Už jen to, že se nechali vyfotit, je dost odvážné. Většina českých muslimů má strach. Obávají se, že je bude okolí šikanovat. Nyní chystáme další akci, ve spolupráci s Centrem současného umění DOX. Příští týden vyhlásíme výzvu pro umělce. Přihlásit se může každý, zadání je jasné: násilí z nenávisti. A to formou 2D umění, videa nebo performance. Vybraná díla budeme realizovat ve veřejném prostoru v regionech.