9. srpna 2018 10:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Komiks o Nicku Caveovi je drsnější, než jsme mysleli

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Reinhard Kleist: Nick Cave - Mercy On Me (ukázka z komiksu) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Reinhard Kleist: Nick Cave - Mercy On Me (ukázka z komiksu) | foto: repro lidovky.cz

Komiksový životopis zpěváka Nicka Cavea Mercy On Me z dílny německého kreslíře Reinharda Kleista má dvě základní vlastnosti: jednak je ve své expresi mnohem drsnější, než se dalo čekat, a jednak budí ve čtenáři neodbytnou potřebu si opět projít veškerou Caveovu hudební i literární tvorbu.

Zajímavý je nejen samotný komiks, ale i geneze jeho vzniku. Když byl Reinhard Kleist v Česku v roce 2016 poprvé jako host nakladatelství Argo, aby zde představil svoje předcházející dílo přeložené do češtiny, totiž komiksovou biografii Johnnyho Cashe I See a Darkness, už tehdy se byl ochoten nejen bavit o vznikajícím kresleném životopisu Nicka Cavea, ale také s sebou přivezl na ukázku několik obrázků z něj. Je zajímavé, že je ve stávajícím vydání nejen nenajdeme, ale jsou také koncipovány úplně jinak.

V první řadě byla původní verze barevná. A za druhé obsahovala evidentně scény, které byly v definitivní verzi téměř zcela vypuštěny, například milostný románek s britskou rockerkou PJ Harvey. Z něj ve stávajícím vydání najdeme pouhá dvě víceméně informativní komiksová „okna“. Je také znát, že Kleist dal do finální a zřejmě výrazně předělané podoby mnohem víc exprese, než původně zamýšlel. I když základní idea, totiž propojit umělcův život s texty a tématy jeho písní, zřejmě stála už na úplném začátku prací. Ostatně, „ilustrace“ písničkových textů najdeme i ve zmíněném autorově komiksu o Johnnym Cashovi.

Nebrat příběh doslova

Při své návštěvě před dvěma lety Reinhard Kleist Lidovým novinám mimo jiné řekl: „V životopisném komiksu je nutné fabulovat, povolit uzdu fantazii. Zásadní potíž je v tom, rozhodnout se, kolik faktů pro příběh potřebuji a kolik jich mohu vypustit, aniž bych se dostal zcela do říše fantazie. Aby to, co dělám, ještě pořád byla pravda. Při práci na Caveově životopisu mám někdy pocit, že mi stojí za zády a dívá se mi přes rameno. Nicméně se tím nemohu nechat ovlivnit, nechci vytvořit žádnou oslavnou ódu. Ostatně, i Nick Cave je velmi sebekritický a má velký smysl pro humor. Netrvá ani na tom, aby ten komiks byl jedna ku jedné podle pravdy, nebrání se fabulaci, vytváření legend a mýtů.“

Z toho jasně vyplývá, že ne vše, co je v Mercy On Me řečeno, je nutno brát stoprocentně doslova. Jestliže kreslený Nick Cave na jednom místě knihy říká „Moje tvorba je zrcadlem mýho vlastního světa, živí se mými zkušenostmi, mým životem“, neznamená to samozřejmě, že všechno, o čem zpívá, také prožil, nýbrž že jeho písně jsou pouze interpretací jeho pocitů, ve kterých má značný prostor fabulace.

Reinhard Kleist: Nick Cave - Mercy On Me (ukázka z komiksu)

Reinhard Kleist: Nick Cave - Mercy On Me (ukázka z komiksu)

A stejně tak je to i s Kleistovým přístupem k životu Nicka Cavea a jeho písní. Což výborně dokládají ztvárnění buď celých textů, jako je zpěvákův temný majstrštyk Mercy Seat, anebo v samotném závěru fragment písně Higghs Bosson Blues. Tam Kleistovi stačí de facto tři verše textu s vizí, jak autem jedoucí vypravěč písně, tedy Cave, potká na křižovatce slavného bluesmana Roberta Johnsona (který ve skutečnosti zemřel v roce 1938), aby tuto vizi rozpracoval do mimořádně silných osmnácti stran, které jsou vlastně katarzí celé knihy.

To ostatně v rozhovoru naznačil i Kleist sám: „Kniha se zabývá vztahem umělce a jeho díla. Nick Cave je neuvěřitelný workoholik a já se zabývám tím, co všechno je pro své umělecké vize ochoten obětovat a co také požaduje od svého okolí. Víte, když umělec napíše knihu nebo píseň, vlastně stvoří nový svět - a je tím pádem něco jako bůh. Což řekl v jednom interview i Nick Cave. Když já ilustruji jeho příběh, vlastně dělám totéž.“

Bez současnosti

Knihou možná budou trochu zklamáni ti čtenáři, kteří Nicka Cavea objevili až v pokročilém věku jako stadionovou rockovou hvězdu (byť značně svéráznou). Současným obdobím jeho života a tvorby se Kleist vůbec nezabývá, není zde ani ztvárněna tragická smrt zpěvákova dospívajícího syna, jež inspirovala poslední album Skeleton Tree, ani Caveovy monstrkoncerty se současným obsazením kapely The Bad Seeds, jíž vévodí ukázkový divous houslista Warren Ellis. „Poslední léta Caveova života tam od začátku být neměla. Ta si musí v sobě zpracovat on sám,“ řekl jednoznačně Kleist.

Která tedy byla pro autora hlavní témata Caveova života? Začátky a éra kapely The Birthday Party ještě v Austrálii a hlavně po přesunu do Anglie, kde pro ni nebylo snadné prorazit (přestože dnes v rámci hudební historie patří k nejzásadnějším představitelům postpunku), a potom zahájení sólové kariéry, včetně odpoutání se od drogové závislosti (byť to, že zde se vší syrovostí popsaný první Caveův pobyt v léčebně byl hned stoprocentně úspěšný, patří nejspíš k oněm vytvářeným mýtům...).

Reinhard Kleist: Nick Cave - Mercy On Me (ukázka z komiksu)

Reinhard Kleist: Nick Cave - Mercy On Me (ukázka z komiksu)

Nejsilnější pasáží je ale Caveův pobyt v Západním Berlíně, související nejen s objevením nového hudebního rukopisu, ale hlavně s horečnatým psaním románu A uzřela oslice anděla. Právě toto téma, kde se propojuje Caveovo drogové psaní s obrazy ze samotného románu, a prolínání jeho hlavní postavy do autorova života patří k nejexpresivnějším a nejzdařilejším místům komiksu.

Snad jen jednu věc lze jinak velmi působivému životopisu, který je však třeba vnímat spíš jako beletrii než holou faktografii, vytknout. Kleist totiž zcela „vyzmizíkoval“ Caveův pověstný, hodně specifický smysl pro černý humor. Ale budiž mu odpuštěno.

  • 0Diskuse


Ondřej Bezr

Autor

Ondřej Bezrondrej.bezr@lidovky.czČlánky