Prozaička, esejistka a překladatelka Herta Müllerová se narodila v Rumunsku v roce 1953. Studovala rumunskou literaturu na University of Timişoara. Poté, co odmítla spolupracovat s Ceauşescovou Securitate, přišla o místo učitelky a opakovaně musela čelit různým výhrůžkám. V roce 1987 se jí konečně podařilo emigrovat.
Napsala mimo jiné i romány Pas (1992) a Země zelených švestek (1993). V roce 1994 získala nejprestižnější německé ocenění za literaturu, Kleistovu Cenu. Herta Müller žije v Berlíně.
Šestapadesátiletou autorku ocenil výbor za to, jak "prostřednictvím koncentrovanosti poezie a otevřenosti prózy líčí krajinu vyděděnců".
Za hlavního favorita Nobelovy ceny za literaturu za rok 2009 byl přitom považován izraelský autor Amos Oz, favorizována je také alžírská novelistka Asia Džibárová nebo Američanka Joyce Carol Oatesová. Právě na Oze dávají nejvyšší kurz angličtí sázkaři.
Herta Müllerová: faktaNarodila se 17. srpna 1953 v západorumunském Nitschidorfu. Její rodiče patřili k místní německy hovořící menšině. Její matka byla po druhé světové válce deportována do jednoho ze sovětských gulagů. V roce 1987 emigrovala spolu se svým manželem, spisovatelem Richardem Wagnerem, do Německa, kde žije dodnes. V rumunském Temešváru vystudovala němčinu a rumunskou literaturu. Zpočátku pracovala jako překladatelka ve strojírenském podniku. Z místa však byla vyhozena poté, co odmítla spolupracovat s obávanou rumunskou tajnou policií Securitate. Posléze pracovala jako vychovatelka v mateřské škole a soukromě dávala lekce němčiny. Po útěku do Německa působila na univerzitách. Charakteristickým tématem jejích knih je život v Ceaušeskově diktátorském režimu, jehož každodenní realitu popisuje čistým, poetickým jazykem. Debutovala v roce 1982 sbírkou příběhů s názvem Niederungen (Nížiny). V necenzurované verzi však mohla knížka vyjít až o dva roky později v Německu. V roce 1984 jí v Rumunsku vyšla i její druhá knížka s názvem Drückender Tango (Tísnivé tango). Obě díla popisují život v malé německojazyčné vesnici s její atmosférou netolerance a útisku. Zatímco v západním Německu bylo dílo Müllerové hodnoceno pozitivně, v rodném Rumunsku narazilo na tvrdou kritiku a autorce bylo vydávání dalších knih znemožněno. Publikovat mohla pouze v Německu, kam posléze utekla. Herta Müllerová je velmi plodnou autorkou. Napsala dvě desítky knížek, mimo jiné Der Teufel sitzt im Spiegel (Ďábel sedí v zrcadle, 1991), Der Fuchs war damals schon der Jäger (Už tehdy liška byla lovcem, 1992) nebo Die blassen Herren mit den Mokkatassen (Bledí muži s kávovými šálky, 2005). Jejím zatím posledním dílem je román Atemschaukel (Popadání dechu), který vyšel letos v Mnichově. V češtině žádná její kniha dosud nebyla publikována. Je držitelkou řady literárních ocenění, mimo jiné Kleistovy ceny (1994), ceny Aristeon (1995) či Berlínské literární ceny (2005). V minulosti kritizovala východoněmecké autory, kteří kolaborovali s tajnou službou Stasi. V roce 1997 vystoupila z německého PEN klubu (P.E.N.-Zentrum Deutschland) na protest proti sloučení s jeho bývalou východoněmeckou obdobou. V roce 2008 protestovala proti účasti dvou informátorů někdejší rumunské tajné policie Securitate v programu Rumunského kulturního institutu v Berlíně. Několikrát navštívila Českou republiku. V roce 1999 se zúčastnila pražského festivalu spisovatelů a o tři roky později byla pozvána na konferenci Literatura, hodnoty a evropská identita, kterou v Praze organizovala Nadace Konrada Adenauera. |
Za 25 milionů korun
Výbor Švédské akademie věd, který cenu uděluje, takto oceňuje nejen spisovatele velkých románů, ale i básníky, povídkáře, dramatiky a filosofy. Cenu dokonce po válce získal i spisovatel-amatér, britský premiér Winston Churchill, za své paměti. Loni Nobelovu cenu za literaturu získal francouzský spisovatel Jean-Marie Gustave Le Clézio. K nejznámějším laureátům patří Američan Ernest Hemingway, ruský autor Boris Pasternak či kolumbijský novelista Gabriel José García Márquez.
Již loni se mezi jinými určité naděje dávaly také českému prozaikovi žijícímu dlouho v USA Arnoštu Lustigovi nebo Milanu Kunderovi, žijícímu ve Francii. Česko má jednoho nositele Nobelovy ceny za literaturu. V roce 1984 toto prestižní ocenění získal básník Jaroslav Seifert.
Obřad předávání prestižních ocenění, peněžité odměny a zlaté medaile se uskuteční tradičně 10. prosince, v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Cena je pro laureáty ve všech oborech stejná - deset milionů švédských korun (téměř 25 milionů Kč). Literaturou ještě udělování letošních Nobelových cen nekončí. V pátek v Oslu bude oznámen laureát Nobelovy ceny za mír, příští pondělí pak budou známa jména letošních držitelů Nobelovy ceny za ekonomii.
