Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Nobilitas letních slavností. Festival poznamenala opatření, ale organizátoři byli flexibilní

Kultura

  16:00
PRAHA - Letní slavnosti staré hudby se letos zaměřily jak na ušlechtilost, tak na politickou roli hudby u dvora.

Affetti dell’anima. Italské mistry 17. století představil letos v Troji soubor Concerto Aventino. foto: PETRA HAJSKÁ

I když vstup Letních slavností staré hudby do již třetího desetiletí své existence poznamenala epidemiologická opatření, organizátorky v čele s ředitelkou Josefínou Knoblochovou a hlavní dramaturgyní Janou Semerádovou dokázaly program flexibilně upravit, aniž slevily z vysokého renomé festivalu. Potvrdil svou neotřelou dramaturgii, která v kombinaci s citlivě zvolenými místy historické Prahy stále dokáže vnášet do čím dál bohatší nabídky koncertů staré hudby nové impulzy.

Letní slavnosti staré hudby.
Jana Semerádová. Karneval v Benátkách

V prázdninové části Letních slavností proběhlo na různých historických místech Prahy pět koncertů spjatých tématem 21. ročníku zaměřeným na „nobilitu“, ušlechtilost hudby a její proměny nejen coby oddechové zábavy dvorské společnosti, ale i její reprezentace, ba nástroje politiky a součásti panovnického majestátu. Téma mecenášství, podpory umění a zájmu vládnoucích vrstev o umění dostalo v aktuálním kontextu koronavirových omezení, jež tak drasticky postihla kulturu, další nečekané konotace.

Zatímco Hudební festival Znojmo v hudební pantomimě Sen Michaela Haydna, soubor Musica Florea v Pergolesiho Služce paní a Loosově Opeře o komínku i českokrumlovská Barokní noc z restrikcí unikaly humorem, zahajovací koncert Letních slavností staré hudby byl pojatý jako meditace. Jeho náplň tvořila duchovní moteta francouzských skladatelů druhé poloviny 17. století, jak zněla na dvoře Ludvíka XIV. – vedle Marca-Antoina Charpentiera byla na programu díla u nás dnes prakticky neznámých skladatelů: Henryho Du Monta, Pierra Mélitona nebo Pierra Roberta.

Hned úvod koncertu s výběrem sedmi z deseti z Charpentierových křehkých, kontemplativních i drásajících Postních meditací nabídl zamyšlení nad komorně a zároveň na způsob oratoria dramatizovaně pojatým pašijovým příběhem s „postavami“ Jidáše, Ježíše, Petra, Sluhy a Služky, který Charpentier uzavřel částí starozákonního příběhu Izákova obětování s obrazem nevinného beránka. Také další moteta především s mariánskými texty představila zvukově velmi „delikátní“ kompozice pro trojici mužských hlasů: typicky francouzský vysoký tenor nazývaný haute-contre, tenor a baryton, a to za doprovodu continua obsazeného na koncertě violou da gamba, teorbou a varhanami.

Ona specifická vysoká tenorová poloha je doménou Vojtěcha Semeráda, jenž koncert také s hlubokým ponorem do stylu hudby a obsahu textů nastudoval. Vyrovnanou trojici s ním tvořili tenorista Ondřej Holub a barytonista Tomáš Král. Všichni mají velkou zkušenost s historicky poučenou interpretací staré hudby, kterou uplatnili v nádherně vyrovnaném zvuku a vypracování výrazových nuancí duchovních poselství. Zatímco vokální části koncertu vhodně stmelila i akustika kostela Panny Marie na Slovanech, v instrumentálních skladbách, v nichž se sólově uplatnili teorbista Jan Krejča, hráčka na violu da gamba Mélusine de Pas a varhaník Pablo Kornfeld, se virtuozita partů zvukově přece jen příliš slévala.

Lahodný soprán s harfou

Collegium Marianum pod uměleckým vedením Jany Semerádové spolu se sopranistkou Hanou Blažíkovou zavedlo na koncertě nazvaném Lilium mezi trním posluchače do světa rané barokní hudby. Toto pojmenování si interpreti „vypůjčili“ od jedné z šedesátky písní Adama Václava Michny z Otradovic, seřazených v jeho sbírce Česká mariánská muzika. Z té je dnes nejznámější vánoční koleda Chtíc aby spal. Samotná píseň Lilium mezi trním na koncertě sice nezazněla, ale výběr z Michnových upřímně prostých a přitom podmanivě barvitých písní o životě, smrti a nanebevstoupení Matky Boží tvořil osu koncertu v inspirativní kombinaci s tvorbou Heinricha Bibera, Samuela Capricorna nebo Vincenza Albriciho, Michnových souputníků jako kosmopolitů s kořeny na území zemí Koruny české nebo Italů zde působících.

Sólistku večera Hanu Blažíkovou s lahodným sopránem a něžnou hrou na románskou harfu v bílé říze s věnečkem na hlavě bylo možné chápat jako lilium, nicméně její kolegové se souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové rozhodně nebyli žádným „trním“. Naopak – v nápaditých nástrojových aranžmá různých fléten, barokních houslí, violy da gamba, trojřadé barokní harfy, violonu, teorby a varhan dodali koncertu pestrost a v sólových instrumentálních skladbách bravuru virtuozity. Ta vyvážila i menší srozumitelnost roztomilých Michnových textů, jejichž deklamaci Hana Blažíková nepřizpůsobila zcela akustice kostela sv. Šimona a Judy. Posluchači si odnášeli radostný pocit mariánské naděje a ochrany před nejrůznějším soudobým trním.

Letní slavnosti budou netradičně pokračovat ještě v září Galantním dialogem violy da gamba a cembala v podání Krzystofa a Anny Firlusových v Zrcadlové kapli Klementina a putováním po múzických stopách královny Kristýny I. Švédské, jehož průvodcem bude německý soubor NeoBarock.

Autor:

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...