Jak funguje zákulisí podobné rekordní aukce, popisuje Vladimír Lekeš z aukční síně Adolf Loos Apartment and Gallery, kde Kokoschkovo plátno Praha – Pohled z křížovnického kláštera z roku 1934 zakoupil neznámý kupec.
  |
LN: Byl mezi sběrateli o tuto dražbu velký zájem?
Na naše aukce míří většinou již vyspělí a poučení sběratelé a účast na této aukci byla obrovská. V aukci se utkalo mnoho dražitelů, ať již osobně v sále, po telefonu, nebo přes písemné limity. Mnoho vydražených děl poputuje za svými novými majiteli i přes hranice České republiky, konkrétně třeba do Francie, Německa, Rakouska, Itálie, na Slovensko či do Hongkongu.
LN: Kolik příhozů bylo třeba ke konečné sumě 78,5 milionu korun za Kokoschkovo plátno?
Vyvolávací cena obrazu Oskara Kokoschky začínala na rovných 68 milionech korun. Nakonec se v boji o tento obraz utkali tři zájemci – jeden dražil přímo v sále, další přes telefon a poslední přes písemný limit. Konečná cena se tak vyšplhala na 78,5 milionu korun včetně 15procentní aukční přirážky.
LN: Jak si obecně Kokoschka u sběratelů umění stojí? Jde o žádaného autora?
Malíř Oskar Kokoschka je mezi sběrateli velmi vyhledávaný. Ceny jeho děl se v aukcích pohybují mezi těmi nejvyššími. Například v roce 2018 se jeho portrét markýze Josepha de Montesquiou-Fézensaka vydražil na aukci v New Yorku za 20,4 milionu dolarů. U nás je Kokoschkovo dílo velmi oblíbené také proto, že jeho otec pocházel z Čech. Mladý Kokoschka však vyrůstal ve Vídni, a proto jeho osobnost světového malíře nejvíce rezonuje právě v Rakousku.
LN: Objevují se jeho díla v dražbách často?
Za posledních 40 let se objevily v aukcích na světě pouze dva pohledy na Prahu. Celkově těchto vedut malíř namaloval pouze šestnáct. Většina z nich je umístěna ve světových muzeích a galeriích, jako je například Národní galerie v Praze, rakouská Národní galerie Belvedere Vídeň, Národní galerie Německa v Berlíně nebo sbírka The Philips Collection ve Washingtonu. Tento Kokoschkův obraz se od ostatních odlišoval ve své kompozici a tím byl ještě výjimečnější.
Podle uznávaných expertů, jako je například Johann Winkler, ředitel Oskar Kokoschka Documentation Center, či Katharina Erlingová, autorka Soupisu olejomaleb malíře, je tento obraz vůbec nejdůležitější pražskou vedutou. Aukce obrazu Praha – Pohled z křížovnického kláštera tak představovala neopakovatelnou a jedinečnou příležitost získat cenné dílo Oskara Kokoschky do sbírky. V roce 2016 naše aukční síň vydražila v Praze jiný Kokoschkův olej – Žáby z roku 1968 – za rekordních 38 milionů korun, což z díla stále dělá nejdražší obraz poválečného umění České republiky vůbec a je malířovým světovým rekordem z jeho poválečné tvorby.
LN: Kdo vedutu nabídl k prodeji a kdo ji pak vydražil?
Žádná seriózní aukční síň nesděluje totožnost svých klientů.
LN: Přesto, jak se dílo do aukce dostalo? Jakou má historii?
Jeho prvním majitelem byl Ladislav Jerie, sběratel a přítel malíře, generální ředitel Železniční a důlní společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda, který zakoupil dílo roku 1935 v Galerii Huga Feigla. Ten byl blízkým přítelem a galeristou Oskara Kokoschky během jeho působení v Praze v letech 1934 a 1938. Poté obraz zůstal po několik generací v rodině a do aukce se dostal z významné české sbírky.
LN: Jak si vůbec Kokoschka a celé české meziválečné umění stojí na aukcích v zahraničí?
Kokoschkovo dílo si v zahraničních aukcích vede dobře. Již jsem zmiňoval aukci obrazu markýze Montesquiou-Fézensaka. Kokoschka si v zahraničních aukcích vedl velmi dobře již dříve, například v roce 1989 se v New Yorku prodal jeho obraz Praha: Pohled z vltavského břehu II za tehdy neuvěřitelných 900 tisíc dolarů.
Z českých meziválečných autorů se na aukcích v zahraničí daří jednoznačně dílům Františka Kupky, který je velmi žádaným autorem i mezi zahraničními sběrateli, ale mohu také jmenovat Jiřího Koláře či Jožu Uprku.
LN: O které umělce je momentálně nejvíce zájem?
Aktuální zájem sběratelů se více otáčí směrem k umění 50. až 70. let a k současnému umění. Mezi těmito umělci bych rád upozornil na zakladatele op-artu a dynamického konstruktivismu Milana Dobeše a ze současné generace na Hynka Martince, Krištofa Kinteru či Jana Gemrota.
LN :Máte vy osobně v hledáčku nějakého dosud neobjeveného českého umělce, kterému přisuzujete v budoucnosti aukční úspěch?
Naše společnost již delší dobu zastupuje pro střední a východní Evropu jednoho z nejvýznamnějších současných umělců, Hynka Martince. Jako jednomu z mála se Hynkovi podařilo uspět i v zahraničí, a to konkrétně v Londýně, kde Hynek již od roku 2005 tvoří a žije. Momentálně se připravuje výstava Iconic Works, která proběhne v roce 2020 ve Stockholmu a Helsinkách. Hynek Martinec zde bude vystavovat své dílo společně s takovými autory, jako jsou bratři Jake a Dinos Chapmanové, Jeff Koons, Gerhard Richter, Cindy Shermanová, Jenny Savilleová, Mat Collishaw, Mark Karasick a další.
Z dalších mladých talentů, které mají velký potenciál, bych rád jmenoval Jana Gemrota. Díky jeho mimořádnému talentu mu byla udělena výjimka, a nastoupil tak na Akademii výtvarných umění do ateliéru klasické malby Zdeňka Berana již po ukončení třetího ročníku střední Výtvarné školy Václava Hollara.
