29. října 2018 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

OBRAZEM: Moondust Kristýny Erbenové. Cesta do bezčasí australské buše

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Kristýna Erbenová - Moondust. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kristýna Erbenová - Moondust. | foto: GASK

KUTNÁ HORA Fotografka Kristýna Erbenová prozkoumává různé formy samoty. V předchozích souborech nahlížela do světa dospívajících. Nyní v kutnohorské galerii GASK představuje sérii Moondust, která ukazuje její noční putování australskou krajinou. Nejsou to však líbivé přírodní scenerie, ale intimní pohledy do nitra člověka, který je sám uprostřed nedotčené přírody.

Rodačka z Kutné Hory se v roce 2011 poprvé představila sérií snímků dospívajících dívek. Cyklus Fragile moments byl jako vstup do samoty, kdy se chceme ukrýt před světem a schoulit sami do sebe. Už v těchto prvních souborech, které prezentovala autorka v rámci studia na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, bylo zřejmé, že si umí udržet bezpečnou vzdálenost od fotografovaného, a přesto dokáže citlivě zprostředkovat jeho pocity.
O rok později autorka začala fotografovat další cyklus, Soukromá území, ve kterém ji zajímaly anomálie v krajině. Polorozbořený dům na samotě nebo holý strom uprostřed vřesoviště. Téměř identické motivy hledala i v sérii V bezetmí, na které průběžně pracuje od roku 2014 a již fotografuje výhradně v noční krajině. Podobný postup známe již z tvorby Pavla Baňky, který v roce 2006 prezentoval cyklus Agrária. Fotografoval noční krajinu, kde osvětloval rozoraná pole nebo obilné lány v rodném kraji. Baňka tehdy odkazoval k tradici v zemědělství a zamýšlel se nad tím, co pro něj znamená rodinný grunt.
Erbenová předává jiné poselství. Její noční pátrání není spojeno s konkrétní krajinou, ale se snahou představit cosi původního z naší civilizace. Větve, kameny nebo kosti zvířat. Tyto motivy jí zůstaly i po odjezdu do Austrálie, kde s přestávkami žije poslední dva roky.

„Najednou už jsem nefotila dobrovolnou samotu, kterou mají dospívající tak rádi, ale samotu, která není zrovna příjemná. Zpočátku jsem totiž v Austrálii nikoho neznala. Studovala jsem v Sydney marketing a ve volném čase jsem jezdila do nedalekého národního parku, který mě naprosto okouzlil. Je tam úplně jiná fauna a flóra než u nás a zdálo se mi, že to je takový návrat do pravěku, k nedotčené přírodě,“ říká Erbenová.

Na aktuální výstavu Moondust vybrala kurátorka Veronika Marešová s autorkou čtrnáct fotografií pro galerijní prostor v bývalých barokních lázních v GASK.

Černobílé i barevné snímky jsou plné jemných přírodních struktur. Zrnka písku, snítka trávy nebo letokruhy se před námi rozprostírají jako fascinující portrét, kde příroda hraje hlavní roli a člověk je v ní úplně nepodstatný. Jsme uprostřed krajiny, nic nás neruší, žádná světla civilizace ani stožáry elektrického vedení. Všechno kolem má své pevné místo, každá rostlina a každý strom.

Na snímcích Kristýny Erbenové vidíme noční oblohu a čas kolem nás už není důležitý. Možná je rok 2018, možná je kdysi-dávno, kdy člověk poprvé rozdělal oheň a užasle vnímal jeho mihotavé světlo.

Druhá část výstavy je v suterénním prostoru, který připomíná kryptu. Tento jednoduchý, ale velmi působivý sál dodává fotografiím Erbenové ještě větší sílu. Tady jsme v hlubinách země, kde končí pozemské putování. Prozkoumali jsme všechna zákoutí, všechny vrstvy a zbývá to poslední. Trofeje z cest: zvířecí lebky a vrstvička prachu. Snad jsou to zrnka písku, snad rozdrcené kosti, snad to poslední, co zbývá z naší civilizace.

Jistě bude velmi zajímavé sledovat další tvorbu této autorky, která se chce v budoucnu zaměřit na fotografování v poušti. I tam bude znovu a zase zcela jinak prozkoumávat hranice samoty.

Kristýna Erbenová: Moondust
GASK, Kutná Hora
do 3. února

  • 0Diskuse
Judita Matyášová

Autor

Judita Matyášovájudita.matyasova@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz