náhledy
Do širšího povědomí vstoupil režisér v roce 1966 parodií na komiksy Kdo chce zabít Jessii?, jíž zahájil spolupráci s Macourkem. Tato komedie s kresbami Káji Saudka a sexy kráskou Olgou Schoberovou získala cenu na festivalech v Terstu a Locarnu a měla mít i americkou verzi.
Autor: Filmové studio Barrandov
Vorlíčkovy filmy prosluly též řadou na svou dobu pokrokových triků, které by dnes hravě zvládl počítač, ale on je vytvářeli "na koleně" a prý téměř zadarmo. Mnoho efektů bylo například v legendárním snímku o čarodejnici Saxaně. Na snímku film Dívka na koštěti z roku 1971.
Autor: Filmové studio Barrandov
Od konce 60. let do nového tisíciletí točil Vorlíček skoro každý rok minimálně jeden film či seriál. Na snímku Princ a Večernice, 1978.
Autor: Filmové studio Barrandov
Vorlíčkova pohádka Tři oříšky pro Popelku z roku 1973 se stala takřka fenoménem i v Německu.
Autor: Filmové studio Barrandov
"Když jsme se s Macourkem dozvěděli, že doktor Barnard poprvé transplantoval srdce, hned jsme si řekli, že půjdeme ještě dál a transplantujeme mozek," popsal Vorlíček zrod nápadu pro komedii Pane, vy jste vdova! (1970).
Autor: Filmové studio Barrandov
Vorlíček proslul i řadou pohádkových seriálů. Na snímku Létající Čestmír, 1983.
Autor: Česká televize
Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, 1967.
Autor: Filmové studio Barrandov
Nechybělo mnoho a česká kinematografie by byla o řadu populárních komedií a pohádek chudší. Na podzim 1969 odjel Vorlíček i s rodinou do Mnichova, kde zvažoval zůstat. Nakonec se však vrátil. Na snímku seriál Křeček v noční košili, 1987.
Autor: Česká televize
Macourek s Vorlíčkem tvořili společně zábavu pro filmové a televizní diváky skoro čtyři dekády. Na snímku seriál Arabela, 1980 a 1993.
Autor: Česká televize/Jitka Bylinská
Většina Vorlíčkových nejslavnějších pohádkových příběhů a crazy komedií s prvky sci-fi se zrodila ze spolupráce se scenáristou Miroslavem Macourkem. Na snímku film Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, 1974.
Autor: Filmové studio Barrandov/Alena Červená
V roce 2000 byl Vorlíček oceněn cenou za celoživotní přínos dětskému filmu na festivalu ve Zlíně, obdobnou cenu dostal v Německu a v Polsku. Na snímku pohádka Jak se budí princezny z roku 1977.
Autor: Filmové studio Barrandov
Ani Vorlíček se nevyhnul "úlitbě" režimu. "Chtěli jsme natočit Což takhle dát si špenát, tak jsme museli vytvořit Bouřlivé víno," vysvětlil Vorlíček před lety zrod první části trilogie v polovině 70. let. Na snímku film Což takhle dát si špenát, 1977.
Autor: Filmové studio Barrandov