11. září 2019 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Očekávání po zvolení Baracka Obamy připomínalo sametovou revoluci, říká výtvarník Petr Sís

Výtvarník Petr Sís | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Výtvarník Petr Sís |

PRAHA Českému výtvarníkovi Petru Sísovi připomíná atmosféra a očekávání po sametové revoluci před 30 lety v Československu náladu po zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem v roce 2008. Ale pak všichni zjistili, že Obama nedokáže všechno zařídit, řekl Sís před zahájením své výstavy v pražské výstavní síni DOX, kterou její kurátoři připravili k 30. výročí sametové revoluce.

Výstava O létání a jiných snech, která začíná v pátek 13. září, představuje ilustrace z pěti Sísových knih: Zeď - Jak jsem vyrůstal za železnou oponou, Tři zlaté klíče, Ptačí sněm, Pilot a Malý princ a Robinson. „Nenapadlo by mě propojení s výročím revoluce,“ řekl Sís, který žije od roku 1982 v USA. „Autoři výstavy důkladně prostudovali moje knížky, vybrali ty o létání a o moři a zdůraznili kontext a podtext svobody, který jsem původně zamýšlel. Ano, třeba tahle knížka o Robinsonovi je o tom, jak mě maminka převlékala za Robinsona, ale taky je o svobodě. V DOXu to pochopili a dali do spojitosti,“ řekl.

Petr Sís se narodil v roce 1949 v Brně, vyrostl v Praze. Absolvoval pražskou VŠUP a Royal College of Art v Londýně. V roce 1982 odešel do USA, kde kreslí ilustrace do novin a píše autorské knihy. Žije s rodinou v New Yorku a do ČR se pravidelně vrací.

Na výstavě, kterou připravili Michaela Šilpochová, Leoš Válka a Ivana Brádková, je i chronologie s důležitými daty Sísova života. Je mezi nimi také rok 1958 a poznámka z jeho žákovské knížky: „Nenosí pionýrský šátek... Petr zase zlobí s kreslením. Domluvte mu.“

„Jednu tu poznámku mi dala paní učitelka Marcela Smažíková, která psala mamince: ?Zase si kreslil v hodině mluvnice ?,“ vzpomíná Sís. „Ta paní učitelka je bezvadná, energická, chodí na všechny moje vernisáže a teď zase přijde,“ dodal.

Podle Síse je v ČR situace „samozřejmě neporovnatelná s roky, kdy někdo říkal ?přivez mi džíny ?“. Ale i 30 let po revoluci je tu zřejmě „nenaplněnej sen“. „Připomíná mi to, jako když zvolili Obamu v Americe. Všichni si mysleli, že teď to bude všechno bezvadný. Ale pak zjistili, že Obama nestačí pro všechny zařídit všechno,“ sdělil.

Kontext svobody na výstavě zdůrazňuje i tapiserie Letící muž zapůjčená z pražského letiště věnovaná Václavu Havlovi. Byla to první z tapiserií ve veřejném prostoru podle Sísových návrhů. Pak přišla pocta Nelsonu Mandelovi či tapiserie Manhattanu v podobě žluté ponorky od Beatles, která visí v muzeu imigrace na newyorském Ellis Islandu.

Většinu z těchto projektů inicioval Bill Shipsey z programu Art for Amnesty organizace Amnesty International. Mecenáši jsou například hudebníci Sting, Joan Baezová nebo Bono a The Edge z U2. „U2 podporují hodně progresivních věcí, ale Bono už Shipseymu řekl: ?Ještě jednou přijdeš s těma kobercema... ? Ale stejně na to vždycky přispěje,“ dodal se smíchem Sís.

Jednou z jeho nejpopulárnějších knih je Zeď - Jak jsem vyrůstal za železnou oponou. „Někdo musel nosit šátek, jiný byl nevhodného původu, někdo nemohl na školu, byly průvody, nucený pokořování a klanění. Nikam jsme nemohli. Já to dětem vyprávím celý život, ale stejně mi řeknou, že když se ti to nelíbilo, přece jsi mohl jít, kam chceš. Sytý hladovému nevěří.“

„Dnes se mluví o izraelské zdi s Palestinci, je tu Trumpova zeď na hranici s Mexikem, ale já si pořád myslím, že lepší než zeď je most. Je lepší vytvářet podmínky, aby lidi mohli chodit do školy a měli dost jídla, než pak stavět zeď a snažit se, aby někdo nepřelezl.“ řekl Sís. „Protože podlezou nebo přeletí - to je v té mojí knížce Zeď. To, co jsme se snažili dělat my,“ uzavřel v rozhovoru.

ČTK