Letos nebude udělena Nobelova cena za literaturu, kvůli sexuálnímu obtěžování |
Udělování Nobelovy ceny za literaturu se v historii mnohokrát neobešlo bez rozličných kontroverzí. Mnohé význačné autory Nobelův výbor zcela pominul, patrně z politických či jiných důvodů, jež nesouvisejí s literaturou. Naopak ji získali mnozí autoři, které literární kritika následně označila za nepříliš významné. Dnes akademie oznámila, že letos cenu neudělí, když instituci opustilo několik členů v důsledku skandálu kolem sexuálního obtěžování a vyzrazování jmen laureátů.
Výběr kontroverzí kolem udělování Nobelovy ceny za literaturu
Od roku 1901, kdy bylo ocenění uděleno poprvé, nebyla cena vyhlášena pouze v době první a druhé světové války v letech 1914, 1918 a 1940 až 1943 a v roce 1935, kdy nebyl nalezen nikdo, kdo by si cenu zasloužil. V některých letech ale bylo předání ceny odloženo - o rok později, až v roce 1950, ji například dostal americký spisovatel William Faulkner.
Sovětský básník a spisovatel Boris Pasternak, který dostal cenu v roce 1958, ji zprvu přijal, po hrubém nátlaku ze strany komunistického režimu se jí ale zřekl. - V roce 1970 získal Nobelovu cenu za literaturu sovětský spisovatel Alexandr Solženicyn, který už léta žil v domácím vězení. Ocenění si kvůli obavám, že mu vláda nedovolí návrat do vlasti, osobně nepřevzal.
O Seifertově výhře se nepsalo
V roce 1984 si kvůli nemoci nemohl do Stockholmu dojet pro Nobelovu cenu za literaturu český básník Jaroslav Seifert. O udělení významného ocenění signatáři Charty 77 v tehdejších českých novinách vyšly dvě věty, ve slovenských jen jedna.
V posledních letech si například v roce 2004 nepřevzala ze zdravotních důvodů Nobelovu cenu za literaturu rakouská spisovatelka Elfriede Jelineková, o rok později si totéž ocenění kvůli nemoci nemohl převzít britský dramatik Harold Pinter.
Na protest proti udělení ceny Jelinekové rezignoval člen Švédské akademie Knut Ahnlund se slovy, že výběr Jelinekové způsobil pověsti ceny „nenapravitelnou škodu“.
Nobelovy ceny za literaturu se v roce 1964 zřekl francouzský filozof a spisovatel Jean-Paul Sartre s tím, že odmítá veškeré oficiální tituly.
V roce 1997 cenu získal italský performer a dramatik Dario Fo, který byl vnímán primárně jako divadelní umělec. Mezi dalšími favority toho roku byli Salman Rushdie a Arthur Miller, ale členové výboru je údajně odmítli se slovy, že by byli v udílení „příliš předvídatelní.“ - Podobně „mimožánrově“ bylo vnímáno i udělení ceny zpěvákovi Bobu Dylanovi v roce 2016. Dylan si navíc cenu nepřevzal v tom roce, ale až vloni v březnu a až v červnu zaslal Švédské akademii nahrávku se svým projevem.
Oceněním Čapka si porota nechtěla naštvat Německo
Na Nobelovu cenu za literaturu byl několikrát nominován i Karel Čapek. Nakonec ji nedostal kvůli nemilosrdně protifašistickému tónu svých děl, jmenovitě Války s mloky - švédská porota nechtěla provokovat hitlerovské Německo. Podle měřítek komise byl Čapek navíc mnohem více novinářem než literátem a žurnalistika se podle jejích přísných měřítek neřadí k literárním odvětvím.
  |
V roce 2010 vzbudilo kritiku udělení ceny peruánskému romanopisci a esejistovi Mariovi Vargas Llosovi, přezdívanému „král kontroverzí“, kvůli tomu, že se soustředil mnohem víc na politiku než na literaturu.
Rozruch vyvolalo i udělení ceny Hertě Müllerové v roce 2009, protože mnoho amerických literárních kritiků o ní v životě neslyšelo. Následně kritizovali výbor, že je příliš proevropský.
V roce 1974 nebyla cena udělena favorizovaným Grahamu Greenovi, Vladimiru Nabokovovi a Saulu Bellowovi, ale získali ji švédští autoři Eyvind Johnson a Harry Martinson, kteří byli členy Švédské akademie, a ve světě je nikdo neznal. Saul Bellow získal cenu v roce 1976; Greene ani Nabokov nikdy. Z velkých jmen světové literatury ji dále nedostali například James Joyce či Jorge Luís Borges. Podobně „věčným čekatelem“ na cenu je i světově známý český spisovatel žijící ve Francii Milan Kundera.
