Od začátku se ode mě očekával invenční přístup, říká Slovák, který ilustroval Harryho Pottera

,Stát u zrodu takové série lze zažít jen jednou.‘ Harry Potter slaví 20 let v Česku

Lidovky.cz: Slovensko oslavilo dvacet let od vydání prvního dílu Harryho Pottera a vy jste měl tu čest pro nakladatelství Ikar ilustrovat nové obálky. Jak jste se k této práci dostal?Oslovilo mě nakladatelství. V minulosti jsme spolupracovali na pár úspěšných projektech a zároveň se o mně vědělo, že jsem fanoušek této kouzelnické ságy. Samozřejmě jsem souhlasil, i když to pro mě byla velká výzva. Nejprve mě museli odsouhlasit agenti J. K. Rowling, kterým se posílalo moje portfolio. Naštěstí odpověděli téměř obratem, moje práce se jim líbila.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Adrian Macho (@seasidespirit)

Lidovky.cz: Mohl jste se rozhodnout, co bude na obálce, nebo to podléhalo schvalovacímu procesu?
Výběr scén na jednotlivé obálky a kompletní design byl čistě moje volba. Po celou dobu jsem spolupracoval s redaktorkou Alenou Hoškovou z nakladatelství. Společně jsme procházeli všechny knihy a snažili se najít vhodné scény a detaily, které by definovaly konkrétní příběh.

Myslím, že jedním z důvodů, proč vycházejí po světe nová výroční vydání je ten, aby byl celý příběh obohacený o „čerstvý” vizuál a oslovil tak novou generaci čtenářů. Od začátku se ode mě očekával invenční přístup a měl jsem plnou podporu nakladatelství. Kromě ilustrací jsem navrhoval také kompletní layout obálek a boxu. Všechny vizuály nejprve odsouhlasilo nakladatelství Ikar a následně se posílaly na schválení do Londýna. A i když se zdá být tento proces příliš komplikovaný, téměř všechno je ve finále velmi podobné mé první představě. Právě díky nekonečnému překreslování ty ilustrace vypadají tak, jak vypadají.

Ilustrátor Adrián Macho.

Lidovky.cz: Pokud vím, tak jednou z podmínek práce na těchto obálkách bylo, že jste nemohl vycházet z filmů. Nebylo těžké se od nich oprostit?
Na začátku jsem dostal doporučení, kterým věcem se vyvarovat. Všechno muselo vycházet jen z popisu v knihách, anebo z mé představivosti. Přiznám se, že na začátku to bylo složité. Na druhou stranu, když jsem si uvědomil, že můžu popustit uzdu fantazie, bylo to osvobozující. Vymýšlel jsem nové detaily jako famfrpálový dres, různé kouzelnické předměty nebo hrad. To samé platilo také u jednotlivých postav. Harry musel působit na obálce vždy o rok starší a zároveň musel výraz v jeho tváři odrážet emoce z konkrétní situace. To bylo asi nejtěžší.

Lidovky.cz: Na obálce první knihy Kámen mudrců mohou čtenáři vidět nejen Harryho, jak hraje famfrpál, ale také Bradavice. Inspirací vám byl slovenský zámek Bojnice. Věděl jste hned, že chcete promítnout do obálek něco slovenského?
Napadlo mě, že by to mohl být pěkný detail. Představa, že si na tento magický příběh někdo vzpomene při návštěvě tohoto zámku, se mi velmi líbila. Není to zase úplně věrná kopie Bojnic, ale tvar na střechách věžiček je podobný. Sám hrabě Pálffy (pozn. poslední majitel zámku) se při rekonstrukci zámku inspiroval francouzskou a italskou architekturou. Takže ani ty Bojnice nejsou typicky slovenská architektura. Na ilustracích je množství detailů, například na sedadlech v kupé vlaku je skotský tartan, auto pana Weasleyho je ve filmech Ford Anglia, moje víc připomíná retro auta z 80. let. Nebyl můj prvotní záměr dostat tam za každou cenu něco slovenského.

Lidovky.cz: Zmínil jste, že jste fanoušek Harryho Pottera. Máte oblíbené ilustrátory, kteří se podepsali ať už pod obálky nebo pod ilustrovaná vydání? 
Všechny jsou nějakým způsobem zajímavé, baví mě na tom právě tato pestrost a osobitý přístup jednotlivých autorů. Na začátku práce na tomto projektu jsem si dělal takový vlastní průzkum. Díval jsem se na různá vydání z celého světa a přemýšlel, co by mohlo zafungovat a čemu se naopak vyvarovat. Chtěl jsem, aby knihy tak trochu působily jako artefakty z kouzelnického světa. Všechny ilustrace spojuje hra se světlem, soumraky na obloze nebo svítící hůlky. Myslím, že se právě pokojná nálada hodí k tomuto příběhu. Myslím, že každý z nás trochu pookřeje, když vidí pěkný západ slunce a všechno okolo změní barvy. Navíc soumrak je doba mezi tím, kdy bdíme a kdy sníme, což ještě víc podtrhuje fakt, že se jedná o fantasy.

Lidovky.cz: Čeští čtenáři se mohli s vaším ilustrátorským stylem seznámit díky pohádce o velrybě Gerdě. Kolik času zabere práce na plně ilustrované knize pro děti?
Je to skutečně různé, jen výjimečně pracuji naplno jen na jednom projektu, takže to neumím úplně posoudit. Někdy přijde kreativní blok a nevím, jak se pohnout dál, tehdy je lepší si dopřát časový odstup a nechat věci dozrát. Samotné kreslení je možná šedesát procent času, zbytek je příprava. V příštím roce bych se chtěl ke Gerdě vrátit a připravit jí zase nové dobrodružství.

Lidovky.cz: Co používáte za techniku?
Je to digitální kresba, všechno kreslím na grafickém tabletu. Snažím se, aby moje ilustrace ve finále nepůsobily příliš „uměle”, rád používám různé struktury a štětce.

Též si rád hraju s prostorem a stínováním, které ilustracím dodává hloubku. Právě na těchto potterovských obálkách jsem se to snažil vyšperkovat. Zvolil jsem si techniku, která je sice časově náročná, ale úplně mi vyhovuje a cítím se v ní sebejistě. Myslím, že se mi podařilo najít vlastní rukopis a moje práce jsou lehko rozpoznatelné.