Osudové vášně i humor pod letenským šapitó. Letní Letná pokračuje

Rasposo se svým Morsure patří k nejdivadelnějším cirkusům, jaké byly na Letní Letné v posledních letech k vidění. Relativně malé obsazení – pět artistů a jedna krotitelka, dva muzikanti a výtečná zpěvačka Françoise Pierretová vytvářejí svět lásky, něhy, citu, ale i zrady, vzteku a konfliktu. Určující je pro něj vztah ženy a muže, který zná desítky variací a může být stejně křehký jako divoký a brutální. To vše přetavují do řeči těla: do akrobatických čísel, tance a melancholických obrazů.

Cirkus Rasposo - projekt Morsure.

Před divákem se záhy rozprostře hotová džungle emocí. Komorní domácký prostor se zrcadlem a umyvadlem, v němž vrzavě probublává voda, se změní v taneční sál. V pozadí je část vysoké klece, která ještě svou roli sehraje. Nejdřív jsou city skryté, ale z těl vyzařuje napětí, které se záhy uvolní. Vše je také stylizované do retrostylu, do dvacátých let minulého století, ze starého gramofonu se praskavě line hudba.

Tančírna je přesně takové místo, kde vášně houstnou, kde se muži rvou o dámu svého srdce. Mladá žena (šéfka souboru a provazochodkyně Marie Molliensová) je objektem touhy všech. Nejdřív tančí se svým partnerem tango – je to milostné sólo i souboj 

dohromady, sál připomíná dusnou a zaprášenou arénu, v níž poteče krev. Světlo vytvoří další stěnu, v níž se dá krásně zmizet, a muži se stávají lítou zvěří, která si jde po krku. Pak se odněkud vynoří pružná dlouhá tyč, na které Marie předvádí přemety a jiné akrobatické kousky. Další část je ztišená až pomalá a rozvláčná – je to milostný duel, akrobacie se odehrává trochu nešťastně v pozadí a překrytá sedící zpěvačkou, která ovšem zpívá skvěle.

Nejde jen o osudové vášně, Morsure má i humor, je tu spousta zábavných momentů, třeba když „padá“ rampa se světly. Lehkost a humor mají i čísla dalšího virtuózního akrobata – Hanna Burgera. Je menší, neobyčejně mrštný, má neodolatelný klukovský úsměv, elán a vysloveně klaunské grify. V duchu retrostylizace předvádí akrobacii na podložkách, jeho výstupy se odehrávají ve filmových ateliérech as ruční kamerou. Dostaví se i diva s psíkem, který také dvakrát skočí malé salto...

Na závěr akrobaté dostaví klec, aby ze světa za zrcadlem mohl přijít živý tygr – skutečně divoká bytost, která nic nepředstírá. Pro české publikum ale Francouzi zvolili mírnější a jinak dokonalou variantu, která má svůj půvab. Rasposo a jeho Morsure je výtečným protipólem velkolepého razantního a živelného britského cirkusu. Vyzařuje úplně jinou energii, je mnohem divadelnější a má i křehčí, poetičtější duši.

Psí kusy s chlapečkem

V mezinárodní konkurenci se vůbec neztratil podobně „úsporný“ projekt Skutru (Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka) Walls and Handbags, na němž se rovněž podílí více zemí. Skutři přišli s výborným nápadem – dali dohromady šest mladých mužů, akrobatů a tanečníků s úctyhodně vypracovanou muskulaturou, a jednoho neobyčejně pružného a pohybově nadaného chlapečka. Ten si hraje před dřevěným plotem, kreslí na něj křídou a fantazíruje, co by se za ním mohlo skrývat.

Z premiéry Losers Cirque Company / SKUTR.

Zpoza prken, z nichž se vyklubá „tělocvičné náčiní“, něco jako lavice křížená s částmi švédské bedny, postupně vylezou zmínění mužové a začnou s chlapečkem provádět „psí kusy“. A on mezi těmito chlapíky doslova létá jako hadrový panák a pořád nemá dost, stále se dožaduje dalšího roztáčení. A do toho všichni různě operují s prkny, přestavují je, chlapečka na ně vysazují, pokládají i hlavou dolů. Všichni po nich jezdí a provádějí všelicos, čemu se tuším říká pozemní akrobacie. Je to vtipné a jednoduché, vynalézavé a hravé. A kromě toho je tu i drobný příběh – chlapíci se vlastně pořád vzájemně „štajfují“, a tudíž strkají a perou, což vyvrcholí ve výstupu, kdy se všichni spiknou proti jednomu. Zvedají proti němu výhružně brady a různě se vypínají a on vždycky musí vylézt výš a výš na stále krkolomnější konstrukci, kterou oni postaví. A když pak vyleze, vytáhne harmoniku a zapíská, je to hotový Charles Bronson v Tenkrát na západě. Na závěr je z prken efektní půlkruh a chlapeček po jednotlivých příčkách lehounce vyskáče až na pomyslný vrchol, kde zůstane sedět a potutelně se usmívá.

Na tiskové konferenci Lukáš Trpišovský tvrdil, že se v novém cirkuse vydávají českou cestou, protože v Česku ještě není k dispozici dost vrcholných akrobatů. Znamená-li tato česká cesta méně efektů a velkoleposti, ale víc nápadů a hravosti, tak není důvodu chodit jinudy.