Realizace svého posledního projektu se Christo nedožil, zemřel 31. května loňského roku. Umělec hodlal do stříbřitě modrých kusů látky pokrýt slavný Vítězný oblouk, dominantu východního konce bulváru Champs-Élysées, jež dal postavit Napoleon Bonaparte po slavném vítězství jeho vojsk u Slavkova.
Původně měl být projekt realizován již v květnu minulého roku, ale pandemie koronaviru přípravy zpozdila. Nevšední podívané se obyvatelé Paříže a turisté nakonec dočkají letos. Vítězný oblouk se na Christovo uměleckého dílo změní na šestnáct dní, od 18. září do 3. října.
Na pokrytí něčeho tak obrovského je potřeba 25 tisíc metrů čtverečních stříbřitě modré látky. Jen pro srovnání, fotbalové hřiště v pražském Edenu má rozměry 7140 metrů čtverečních. Látku na místě udrží 3 kilometry rudého lana.
Christo projekt zabalení Vítězného oblouku chystal prakticky již od roku 1962, kdy si v Paříži pronajímal malý byt nedaleko této památky. Vytvořil velké množství detailních náčrtů, jak by si zakrytí představoval.
land artUmělecký směr vzniklý v 60. letech v USA. Umělci pro realizaci svých děl používají krajinu či architekturu. Mezi nejznámější představitele kromě Christa a jeho žena patří například Walter de Maria, Dani Karavan nebo Robert Smithson. |
Landartový umělec Christo Vladimirov Javacheff se narodil v Bulharsku. Proslavil se se v uměleckém tandemu se svou manželkou Jeanne-Claude, jež zemřela v roce 2009. Jejich nejznámějšímui projekty bylo zahalování budov a památek do obrovských kusů látky. Takto zakrýt se jim podařilo pokrýt mrakodrapy, pařížský most Pont Neuf nebo budovu Říšského sněmu v Berlíně. Oba umělci si přáli, aby se jimi nedokončená díla dočkala naplnění i po jejich smrti.
Koncem loňského června měl českou premiéru dokumentární film Christo: Chůze po vodě. Snímek bulharského dokumentaristy Andreje Paounova představoval Christa jako zapáleného (a lehce cholerického) umělce na pozadí realizace jednoho jeho nejambicióznějších projektů - v roce 2016 v Itálii vytvořil plovoucí most spojující ostrov s pevninou. Celý nákladný projekt financoval z vlastní kapsy, prodejem svých děl.
