K prvnímu setkání s Českou filharmonií (ČF) došlo v roce 2013, tehdy Semjon Byčkov zaskočil za onemocnělého dirigenta Järviho. Půl roku poté dostal nabídku natočit pro vydavatelství Decca s Českou filharmonií komplet symfonií Petra Iljiče Čajkovského. Popsal, jak se postupně s orchestrem sžíval. Jak upozornil generální ředitel ČF David Mareček, byl Semjon Byčkov prvním dirigentem, jemuž Bělohlávek svěřil k systematické práci „svůj“ orchestr. Při včerejším emotivně laděném proslovu k novinářům a osobnostem z oblasti klasické hudby také Byčkov hovořil o milovaném Bělohlávkovi, jehož dílo by chtěl dál rozvíjet.
Připomněl svůj zážitek s loučením s bývalým šéfdirigentem v pražském Rudolfinu, jež na něj silně zapůsobilo: „Když jsem viděl, jak se hráči a přátelé i neznámí posluchači umí krásně loučit s člověkem, který pro ně mnoho udělal, budou patrně také s otevřeností umět přijmout toho, kdo k nim přichází s otevřeným srdcem.“
Nový šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov (vlevo) podepsal 16. října v Praze pětiletou smlouvu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana.
Hudba je pro něj vším
Důležité je, že kromě managementu filharmonie si (s podporou ministra kultury) Byčkova vyhlédli sami členové orchestru. Delegace s „mluvčím“, koncertním mistrem Josefem Špačkem, za dirigentem přišla s návrhem, aby se stal Bělohlávkovým nástupcem, po červnovém abonentním koncertu.
Byčkov se svěřil s tím, že poté, co skončil své angažmá v Kolíně nad Rýnem a oslavil šedesátiny s Vídeňskými filharmoniky, byl rozhodnut nepřijímat další funkce v čele některého světového tělesa, které by, jak říká, stály mezi ním a hudbou. V červnu už však měl za sebou zkušenost s nahráváním Čajkovského v Praze, a o pozvání začal vážně uvažovat.
Novým šéfdirigentem České filharmonie se stane Byčkov. Američan s ruskými kořeny |
Špičkový houslista Josef Špaček vidí Semjona Byčkova jako charismatického umělce, který nedělá kompromisy: „Nikdy není povrchní, je to opravdový mistr svého řemesla. Hudba je pro něj vším, celou jeho existencí. S orchestrem dokáže skvěle a efektivně pracovat. Zkoušky s ním bývají mnohdy velká dřina, i díky jeho vytrvalému hledání dokonalosti, avšak umělecký výsledek pod jeho vedením bývá neopakovatelným zážitkem.“ Josef Špaček vyjadřuje svůj hluboký respekt k Semjonu Byčkovovi, upozorňuje na dirigentův světový rozhled a je přesvědčený, že Byčkovova působnost bude pro orchestr „neocenitelnou přidanou hodnotou“.
I když se Byčkov míní práci s orchestrem věnovat naplno a strávit s ním vždy nejméně šestnáct týdnů v každé sezoně, dlužno říci, že čerstvý šéfdirigent dostal kvalitní spolupracovníky: hlavními hostujícími dirigenty byli spolu s ním jmenováni dva mladí čeští umělci s už významnou mezinárodní prestiží Jakub Hrůša a Tomáš Netopil. Tato tvůrčí trojice bude spolu s uměleckou radou filharmonie určovat napříště dramaturgii tělesa a podělí se o nejdůležitější koncerty i hostování v zahraničí.
  |
Velké turné v USA a Německu
Byčkov bude řídit zahajovací koncerty, šest abonentních, včetně dvou týdnů nahrávacích; Českou filharmonii povede v příští sezoně také na velkém turné v USA a Německu, pod jeho taktovkou se orchestr představí také ve vídeňském Musikvereinu v příští a přespříští sezoně. Také Jakub Hrůša bude dirigovat doma i v zahraničí, dokončí pro vydavatelství Decca nahrávky duchovních děl Antonína Dvořáka Requiem a Te Deum a Biblické písně s Janem Martinikem, pro Českou televizi a UNITEL navíc komplet symfonií Bohuslava Martinů. Tomáš Netopil přebírá švýcarské a britské turné, kromě pražských koncertů bude dirigovat ČF v zahraničí a pro abonentní řady se chce systematicky věnovat dílům vídeňského klasicismu.
Orchestr pod novým šéfdirigentem čeká několik programových změn, přezkušování a nové úkoly, už dnes se však všichni shodují v tom, že oboustranný kontakt je vstřícný, že to na pódiu mezi muzikanty a dirigentem „jiskří“. Byčkov hovoří přesvědčivě o svém vztahu k české hudbě a kulturnímu prostředí, v němž jedině mohli vyrůst a tvořit Dvořák, Smetana, Janáček či Martinů. Oceňuje most, jaký mezi slovanským romantismem a západním vnímáním světa hudba, jež je v genech Čechů, klene. Zachovává si svébytnost a je zároveň otevřená světu.
