K prvnímu setkání s Českou filharmonií (ČF) došlo v roce 2013, tehdy Semjon Byčkov zaskočil za onemocnělého dirigenta Järviho. Půl roku poté dostal nabídku natočit pro vydavatelství Decca s Českou filharmonií komplet symfonií Petra Iljiče Čajkovského. Popsal, jak se postupně s orchestrem sžíval. Jak upozornil generální ředitel ČF David Mareček, byl Semjon Byčkov prvním dirigentem, jemuž Bělohlávek svěřil k systematické práci „svůj“ orchestr. Při včerejším emotivně laděném proslovu k novinářům a osobnostem z oblasti klasické hudby také Byčkov hovořil o milovaném Bělohlávkovi, jehož dílo by chtěl dál rozvíjet.
Připomněl svůj zážitek s loučením s bývalým šéfdirigentem v pražském Rudolfinu, jež na něj silně zapůsobilo: „Když jsem viděl, jak se hráči a přátelé i neznámí posluchači umí krásně loučit s člověkem, který pro ně mnoho udělal, budou patrně také s otevřeností umět přijmout toho, kdo k nim přichází s otevřeným srdcem.“
Hudba je pro něj vším
Důležité je, že kromě managementu filharmonie si (s podporou ministra kultury) Byčkova vyhlédli sami členové orchestru. Delegace s „mluvčím“, koncertním mistrem Josefem Špačkem, za dirigentem přišla s návrhem, aby se stal Bělohlávkovým nástupcem, po červnovém abonentním koncertu.
Byčkov se svěřil s tím, že poté, co skončil své angažmá v Kolíně nad Rýnem a oslavil šedesátiny s Vídeňskými filharmoniky, byl rozhodnut nepřijímat další funkce v čele některého světového tělesa, které by, jak říká, stály mezi ním a hudbou. V červnu už však měl za sebou zkušenost s nahráváním Čajkovského v Praze, a o pozvání začal vážně uvažovat.
Novým šéfdirigentem České filharmonie se stane Byčkov. Američan s ruskými kořeny![]() |
Špičkový houslista Josef Špaček vidí Semjona Byčkova jako charismatického umělce, který nedělá kompromisy: „Nikdy není povrchní, je to opravdový mistr svého řemesla. Hudba je pro něj vším, celou jeho existencí. S orchestrem dokáže skvěle a efektivně pracovat. Zkoušky s ním bývají mnohdy velká dřina, i díky jeho vytrvalému hledání dokonalosti, avšak umělecký výsledek pod jeho vedením bývá neopakovatelným zážitkem.“ Josef Špaček vyjadřuje svůj hluboký respekt k Semjonu Byčkovovi, upozorňuje na dirigentův světový rozhled a je přesvědčený, že Byčkovova působnost bude pro orchestr „neocenitelnou přidanou hodnotou“.
I když se Byčkov míní práci s orchestrem věnovat naplno a strávit s ním vždy nejméně šestnáct týdnů v každé sezoně, dlužno říci, že čerstvý šéfdirigent dostal kvalitní spolupracovníky: hlavními hostujícími dirigenty byli spolu s ním jmenováni dva mladí čeští umělci s už významnou mezinárodní prestiží Jakub Hrůša a Tomáš Netopil. Tato tvůrčí trojice bude spolu s uměleckou radou filharmonie určovat napříště dramaturgii tělesa a podělí se o nejdůležitější koncerty i hostování v zahraničí.
Velké turné v USA a Německu
Byčkov bude řídit zahajovací koncerty, šest abonentních, včetně dvou týdnů nahrávacích; Českou filharmonii povede v příští sezoně také na velkém turné v USA a Německu, pod jeho taktovkou se orchestr představí také ve vídeňském Musikvereinu v příští a přespříští sezoně. Také Jakub Hrůša bude dirigovat doma i v zahraničí, dokončí pro vydavatelství Decca nahrávky duchovních děl Antonína Dvořáka Requiem a Te Deum a Biblické písně s Janem Martinikem, pro Českou televizi a UNITEL navíc komplet symfonií Bohuslava Martinů. Tomáš Netopil přebírá švýcarské a britské turné, kromě pražských koncertů bude dirigovat ČF v zahraničí a pro abonentní řady se chce systematicky věnovat dílům vídeňského klasicismu.
Orchestr pod novým šéfdirigentem čeká několik programových změn, přezkušování a nové úkoly, už dnes se však všichni shodují v tom, že oboustranný kontakt je vstřícný, že to na pódiu mezi muzikanty a dirigentem „jiskří“. Byčkov hovoří přesvědčivě o svém vztahu k české hudbě a kulturnímu prostředí, v němž jedině mohli vyrůst a tvořit Dvořák, Smetana, Janáček či Martinů. Oceňuje most, jaký mezi slovanským romantismem a západním vnímáním světa hudba, jež je v genech Čechů, klene. Zachovává si svébytnost a je zároveň otevřená světu.