„Přestože naše spolupráce trvala jen pár měsíců, považuji ji za zásadní.
Petr Hannig mi pomohl s prvními krůčky a jsem ráda, že jsem měla mnoho příležitostí, mu za ně osobně poděkovat. Letos je to čtyřicet let co mi napsal můj první hit Neposlušné tenisky. Je mi moc líto, že už to spolu nestihneme oslavit. Upřímnou soustrast celé rodině. Budeš mi moc chybět Péťo,“ vzkázala zpěvačka Lucie Bílá.
Petr Hannig byl také u prvních pěveckých krůčků zpěvačky a herečky Petry Černocké.
„My jsme se potkali na konzervatoři, kde on vytvářel něco, čemu říkal ’něžný beat’. Bylo to jakési spojení popu, bigbítu a vážné hudby. A taky mě jaksi navedl – jestli to tak můžu říct – aby se ze mě stala zpěvačka. Ano, říkalo se o něm velmi správně, že je to objevitel mladých talentů, což je za mě velmi záslužná činnost,“ svěřila se Petra Černocká.
„Petr překypoval energií, byl nesmírně pracovitý a pořád něco vymýšlel. Kdykoliv jste ho potkali, okamžitě na vás spustil gejzír slov a nápadů, takže jste si v jeho přítomnosti připadali jaksi malí a leniví, což myslím samozřejmě s nadsázkou. Byl to velmi talentovaný člověk a je mi moc líto, že nás opustil,“ dodala.
Na Petra Hanniga jako skvělého aranžéra a skladatele vzpomíná i Michal Prokop, který s ním spolupracoval na albu Město ER kapely Framus Five.
„Potřebovali jsme někoho, kdo by nám zaranžoval smyčce k titulní skladbě a můj známý mi doporučil právě Petra Hanniga. Ten se toho zhostil natolik dobře, že jsem mu pak přiznal spoluautorství titulní skladby. Jeho práce totiž dalece převyšovala pouhý aranžérský vklad a velmi tu píseň povýšila. Díky tomu šlo vlastně o první československou ryze art rockovou desku. Dodneška si myslím, že je to to nejlepší, na čem se Petr Hannig hudebně podílel,“ míní Michal Prokop.
