Ze vzájemně propojených nadžánrových miniatur jen některé mají blízko k jazzu, z větší části jde o nadstylový materiál anebo skladbičky v duchu klasické hudby 20. století. Tedy pro Brada Mehldaua typické.
Do dvanácti dílů Mehldauovy suity se vešlo několik pocitových stavů, které v izolaci prožíval, strach z nepoznaného nebezpečí, nepříjemný pocit z udržování bezpečné vzdálenosti mezi lidmi i čekání, až tohle všechno skončí.
Finále suity je ale myšlenkově i hudebně opakem tísnivosti a melancholie: jestli totiž karanténa přinesla (nejen) Mehldauově rodině něco pozitivního, byla to možnost intenzivního trávení společného času. Proto je skladbička In The Kitchen o společném vaření až rozverná, Family Harmony vyloženě zpěvná a Lullaby je prostě hravá ukolébavka, v jejímž podtextu je jistota, že všechno dobře dopadne.
Na autorskou Mehldauovu suitu pak ještě navazují tři coververze: „posilující“ píseň Neila Younga Don’t Let It Bring You Down, skladba v USA enormně populárního popového písničkáře Billyho Joela New York State of Mind, která odráží Mehldauův stesk po domovské metropoli, a starý standard Jeroma Kerna Look for the Silver Line.
Kromě toho, že Mehldau muzikantskou prací pomohl v těžké době sám sobě a nyní třeba pomáhá silou své hudby svým fanouškům, album Suite April 2020 má i svůj praktický „pomocný“ rozměr. Limitovaná edice jednoho tisíce LP desek na kvalitním vinylu a s podpisem Brada Mehldaua se prodává za sto dolarů, přičemž veškerý výnos (nejen Mehldau, ale i výtvarnice obalu, výrobní a distribuční firma se zřekli honorářů) jde na účet nadace na podporu jazzových muzikantů postižených koronavirovou pandemií.