Obecně byl považován za písničkáře, ale z tohoto zařazení jeho tvorba doslova přetékala všemi možnými směry. Oldřich Janota byl hudební experimentátor, který se díval vždy dopředu, zásadně se odmítal ohlížet za úspěšnými etapami svojí práce, a když už se nechal přesvědčit, dělal to s krajní nechutí.
Mezi vydavateli hudebních nosičů existuje řada historek, které až komicky popisují situace, kdy se plánovalo vydání nějaké Janotovy retrospektivní desky, ale umělec všemi možnými i nemožnými způsoby přípravu alba oddaloval.
Janota začínal v sedmdesátých letech jako v podstatě folkový či folkrockový písničkář, byl členem skupiny Pentagram, ve které se sešel s dalším nezaměnitelným písničkovým tvůrcem Jakubem Nohou a oba se po nějaký čas vzájemně inspirovali.
Působil také jako sólový písničkář, tvořící vlastně „normální“ folkové písničky, vždy se ale vymykaly po textové nebo hudební stránce, nejčastěji obojím. Janotovy kytarové doprovody, v té době zejména na dvanáctistrunnou kytaru, jsou do posledního tónu promyšleny a jen málokterý kytarista se s nimi dokáže poprat.
V textech dokázal být existenciální a meditativně hluboký, vnitřně nesmírně emotivní, ale nechyběl mu, byť ve stopovém množství, ani nadhled a humor. Každopádně jeho písně ovlivnily řadu jeho písničkářských následovníků, podobně solitérních, jako byl Janota sám.
Jedním z nich je Petr Fiala, leader kapely Mňága a Žďorp. Ten se svou kapelou nahrál coververze hned několika Janotových songů a z písničky, kterou její autor nazýval Zrychlený vlak a Fiala ji přejmenoval podle hlavního refrénového sloganu I cesta může být cíl, vznikl veliký hit, který dodnes nechybí v setlistu žádného koncertu Mňágy.
A je to také jediná všeobecně slavná Janotova píseň – byť stojí v pozici hitu, o němž asi většina fanoušků Mňágy vůbec netuší, že jeho autorem není Petr Fiala. Oldřichu Janotovi to ale podle všeho nevadilo, světská sláva mu byla cizejší než cizí.
Experimenty
Zásadními tvůrčími etapami Oldřicha Janoty – experimentátora byla osmdesátá léta. Nejprve sestavil skupinu Mozart K., ve které hrálo dominantní zvukovou roli harmonium, a autorovy písně se více rozvolnily, dostaly mnohdy podobu rozsáhlejších lyrických celků a soubor byl po všech stránkách zcela ojedinělým tělesem domácí scény.
Ještě mnohem dále v experimentování pak zašel Janota v triu se dvěma předními představiteli tehdejší alternativní rockové scény Pavlem Richterem a Lubošem Fidlerem. Trojice se obrátila jednak k minimalistickému pojetí hudebního projevu, jednak využívala i dalších podnětů avantgardní hudby, pracovala s konkrétními zvuky či natočenými zvukovými smyčkami.
Zemřel písničkář Oldřich Janota, legendě alternativní hudby bylo 74 let |
K jistému dobovému folkloru patřilo naprosté nepochopení ze strany některých posluchačů, kteří Janotu znali jako „běžného“ písničkáře a nebyli ochotni jeho hledačství přijmout.
Osmou dekádu pak zakončil a do devadesátých let se přehoupl jako člen dalšího tria, totiž s dvojicí Ireny a Vojtěcha Havlových, kteří jeho akustickou kytaru a zpěv doprovázeli minimalistickými party historických nástrojů viola da gamba.
S jazzmany
Až do začátku devadesátých let Janotovi oficiálně nevyšlo žádné album, jeho nahrávky se šířily samizdatovou formou. Od otevření svobodných poměrů průběžně svoji hudbu zachycoval, ať už v rámci různých hudebních sdružení, někdy působících na vysloveně improvizované bázi, anebo sólově, kdy se propracoval ke skutečně zcela minimalistickému rukopisu po hudební i textové stránce.
Tu a tam se nějakému vydavateli podařilo jej přesvědčit ke zpřístupnění archivních snímků, takže jeho předrevoluční kariéru máme celkem slušně zdokumentovánu. Vysloveně heroickým vydavatelským činem bylo retrospektivní osmialbum, jež se díky značce Indies Scope objevilo na trhu v roce 2015.
Finální uměleckou etapou Oldřicha Janoty pak bylo spojení s prvotřídními českými jazzovými hudebníky Davidem Dorůžkou, Jaromírem Honzákem a dalšími, jež je zachyceno na dvou albech Zatlankou a Vzpomínáš, Méďo? z předloňského roku. S touto sestavou také Oldřich Janota odehrál v květnu v pražském Kaštanu svůj poslední koncert.
