7. září 2019 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Plodnost! Mír! A bohatství! Slepý Pluto přijede na scénu autobusem...

Tři chlapíci a zlatistý bůh. Hermes (Petr Reif, vlevo) s Demetrisem (Michal... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tři chlapíci a zlatistý bůh. Hermes (Petr Reif, vlevo) s Demetrisem (Michal... | foto: RYAN SWEENEY

PRAHA Skutečný autobus řízený slepým bohem Plutem dorazí na scénu a jen trochu zporáží židličky a stoleček, u kterého sedí hudebník třímající v ruce strunný nástroj. Hraje se pod jedním z pilířů pražského Hlávkova mostu a na přilehlých loukách ostrova Štvanice.

Autorská inscenace Plodnost! Mír! A bohatství! Marie Novákové a Iva Kristiána Kubáka, která je součástí projektu Antická Štvanice, dokáže překvapit, a to zdaleka ne jen jednou. Nastudování svými neobvyklými nápady doslova drží diváka pod krkem a nedá mu vydechnout. Jeho výsměch nad současností odrážející se z půdorysu antických komedií opravdu baví. Minimálně tím, jak se historie stále opakuje a jak současné jsou paralely s tím, co líčí stařičký Aristofanés.

Tři pod mostem

Je to samozřejmě imerzivní divadlo, divák je aktivní účastník a musí zvednout své pozadí a vydat se s herci na další pouť. Proměny do sebe zapadají a v pravou chvíli se významově sepnou, a i když divák nemůže obsáhnout vše, nevadí to. Tvar je dobře postavený a pečlivě strukturovaný, přestože to vypadá, že jde jen o nezávaznou vycházku. Je vidět, že režisér Kubák má tenhle princip už dávno zažitý a pořád si s ním umí vynalézavě hrát. Ono vůbec celé výtvarné řešení včetně zapojení více dějišť funguje výtečně.

Nevzpomínám si, že by se hrálo divadlo pod mostem ani že by na scénu přijel skutečný autobus řízený jedním z herců. Na jevišti byla už auta, živé kobyly, psi huskyové se spřežením, a dokonce i kamion. Jistě že v plenéru si v tomto směru lze dovolit leccos, ale tohle přece jen ohromí.Vskutku zaneřáděný prostor pod mostním obloukem také výmluvně sugeruje beznaděj země potýkající se permanentně s krizí a obrovským státním dluhem – tedy dnešního Řecka. Jsou sem slyšet všechny zvuky města, nad hlavami diváků sviští auta, naproti na nábřeží blikají majáčky možná sanitek nebo policejních vozů. Mostními oblouky v černé díře vede obrovitá roura, ale občas tu zní něco jako cikády, asi ozvěna ztracené Arkádie.

V tomto neutěšeném prostředí se válejí tři vraky a zde operují tři dnešní hrdinové – Peristerás (Kryštof Krhovják), Demetris (Michal Lurie) a Onasis (Miroslav Zavičár). V autech žijí a spí, pojídají řecké jogurty a spekulují, jak se dostat ze svrabu. Jeden má vidle, druhý plakát z demonstrace, třetí řeckou vlajku a všichni jsou oblečení v národním řeckém kroji s bílou suknicí a černou kazajkou. Nadávají, obviňují Evropskou unii, banky, politiky, kňučí nad dluhy a malými důchody a tak podobně. Jsou to tři jednoduší chlapíci, příslušně chamtiví a omezení, s nimiž sotva může něco dobře dopadnout.

Autorka adaptace Marie Nováková využila dvě Aristofanovy hry – Mír a Bohatství – a doplnila je vlastními texty na téma stavu současného Řecka, včetně poučného historického exkurzu. Zakomponovala i další fragmenty z děl různých autorů. Podařilo se jí vytvořit kompaktní text, který ironicky líčí čekání na zázrak a také ukazuje, co se stane, až se božský zázrak dostaví, jak si s ním tihle tři troubové poradí.

Inscenace pracuje s působivou obrazivostí, s paradoxním viděním situací, sarkasmem a s dobře načasovanými zvraty. Když je divák ukolébán pošťuchováním tří antihrdinů a říká si, co by se tak mohlo ještě pod mostem odehrát, přijede stará karosa s nápisem CK Olympos coby božské přibližovadlo a v ní zlatistý bůh Hermés (Petr Reif), posel bohů, patron obchodníků a zlodějů.

V ruce má nafukovací kolo s křidélky, je to důležitý floutek, který sdělí plebejcům, že bohové se na Řeky naštvali a své sídlo opustili. Po různém dohadování se Hermés vplíží do autobusu a odjede. A přijede slepý bůh bohatství Pluto, kterému tahle trojka chce vrátit zrak, aby příště rozděloval pozemské statky spravedlivě. Nastává putování za herci – kdo chce, může jít do Asklépiovy jeskyně a pokusit se uzdravit Pluta, podstoupit rituál k obnově plodnosti nebo zahubit běsa války.

Ve tmě září tajemné symboly, kozí hlavy padají z nebe nebo se vyhrabávají ze země. Bohyně Déméter se tyčí na podstavci a mluví ke smrtelníkům, valí se tajemné dýmy, je cítit řeka a slyšet nedaleký jez.

Jenže pak se při závěrečném rituálu všechno nějak zašmodrchá, navrch se zase dostane chamtivost, bezohlednost a surovost, průchod těmto nectnostem přivodí totální zkázu, i když vlastně jde jen o jednu klobásku z grilu, kterou po „vítězích“ žádá nebohý bezdomovec.

Vše uzavřou taneční variace z Řeka Zorby a tři trulanti naskákají do džípu a zmizí ve tmě. Řekům a lidstvu, zdá se, není pomoci.

PLODNOST! MÍR! A BOHATSTVÍ!

Adaptace: Marie Nováková

Režie, dramaturgie a výtvarná koncepce: Ivo Kristián Kubák a Marie Nováková

Kostýmy a masky: Anna Hrušková a Jan Nečas

Hudba: Petr Filák

Antická Štvanice, Tygr v tísni – Vila Štvanice, Praha, 30. 8. – 9. 9.

Jana Machalická

Autor

Jana Machalickájana.machalicka@lidovky.czČlánky