12. ledna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Opravdový Toman: lakomec, hochštapler a sběratel nevkusu. Za každého židovského uprchlíka si nechal zaplatit

Zděnek Toman (vlevo) a Jiří Macháček, který ho ztvární ve filmu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zděnek Toman (vlevo) a Jiří Macháček, který ho ztvární ve filmu | foto: Wikipedia.org

PRAHA Bývalý šéf komunistické rozvědky Zdeněk Toman po druhé světové válce pomohl tisícům židů. V rozhovoru s Lidovými novinami na něj vzpomínal Frank Reiss, autor námětu filmu Toman.

Ve snímku je barvitě vylíčeno, jak byl po židovském pogromu v Kielcích v létě 1946 Toman kontaktován šéfem židovské záchranné organizace Israelem Gaynorem Jacobsonem, aby udržoval otevřený koridor pro přejezd Židů z východu na západ, a to i proti rozhodnutí československé vlády a proti vůli amerického velvyslance v Praze.

Toman mu vyhověl.

Za každého židovského uprchlíka, který tehdy přes Československo projel do americké zóny v Německu, pak dostával na svůj účet od Jacobsona dohodnutou částku.

„Toman kdysi pomohl mému nadřízenému zachránit desetitisíce Židů a já jsem dostal v roce 1976 za úkol pomoci jemu,“ vzpomíná na něj Reiss, někdejší Jacobsenův spolupracovník. „Hledal jsem jeho syna, jehož si jako rukojmího vzala československá komunistická Státní bezpečnost. Začali jsme se s Tomanem pravidelně scházet v Los Angeles a nahrávat jeho vzpomínky. Jenže když jsem mu po měsících práce předložil první verzi jeho memoárů, vůbec se mu nelíbily. Nelíbilo se mu, co mi sám vyprávěl o své komunistické minulosti. Budoval si image bohatého kapitalisty, antikomunisty, sionisty a mecenáše a pochopil, že první třetina jeho života kreslí úplně jiný portrét. Pohrozil mi dokonce žalobou, pokud bych jeho biografii zveřejnil,“ uvedl Reiss.

Toman zemřel v roce 1997, Frank Reiss ho přežil a vypráví jeho příběh. Ve filmu Tomana znázornil Jiří Macháček.

LN Jaký byl v osobním kontaktu Zdeněk Toman?
Byl to mizerný a lakomý člověk, bez kapky vkusu, a přesto se považoval za sběratele umění. Nakupoval v podřadných galeriích levné obrazy a lepil je ve svém domě na všechny stěny. Za celou jeho sbírku, kvůli jejíž velikosti si musel postavit větší dům s množstvím vnitřních stěn, bych nedal ani tři sta dolarů. Když jsem s ním však připravoval jeho paměti a on mi ji pyšně ukazoval, musel jsem říkat, že od této chvíle je Louvre až druhá sbírka na světě.

LN Jak se jeho lakota projevovala?
Když jsem pátral po jeho synovi, tak nám v Československu najatá advokátní kancelář poslala fakturu na dvacet dolarů za nějaké administrativní výdaje. Když jsem z Tomana těch dvacet dolarů nemohl několik týdnů dostat, tak jsem je zaplatil ze svého, protože mi bylo trapné se dále vymlouvat.

LN A co Israel Gaynor Jacobson. Jaký byl?
Jacobson byl strašně mocný člověk, jím řízená organizace HIAS byla velmi vlivná a přímo napojená na rozpočet ministerstva zahraničí USA. Jacobson si život uměl užívat. Přestože byl strašně ošklivý, byl to velmi úspěšný sukničkář. V New Yorku odcházel každý pátek z práce již brzy odpoledne se svojí mladou sekretářkou. Když jsem řídil evropské operace HIAS a Jacobson se ohlásil, že přiletí do Ženevy na inspekci, musel jsem nejen zarezervovat ty nejlepší ženevské restaurace, ale také najít pro tyto večírky společnost.

Typické pro Jacobsona také bylo, že si potrpěl na luxusní hotely, z nichž nejradši měl Imperial ve Vídni. Ten miloval kvůli historii, protože četl příběh, že když Hitler vyrůstal ve vídeňském chudobinci, tak v zimě chodíval zametat před Imperial sníh. Jacobsonovi se líbilo, že spí v přepychovém apartmá v hotelu, před nímž Hitler pucoval chodník.

Pavel Matocha

Najdete na Lidovky.cz