Policie na místě zadržela Davida Brudňáka, který vystupuje pod jménem Roman Týc. "Na služebně chtěli zjistit mou totožnost, brzy mě ale pustili," řekl.
Pozměněné fotografie skupina vystavila v galerijním prostoru v centru Prahy jako součást svého nového projektu Občan K., kterým prý chtěla upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku.
"Monitoringem médií bylo zjištěno, čeho se umělci dopustili, což zakládá podezření ze spáchání trestného činu poškození cizích práv," zdůvodnil serveru Týden.cz policejní komisař Oldřich Čech, proč policie z výstavy průkazy odvezla.
Čtěte také |
Při incidentu po Týcovi policisté chtěli, aby se legitimoval. Jeho nedávno vydaný průkaz byl ale součástí výstavy, kterou právě policie demontovala.
"Nemohl jsem se proto legitimovat, což jsem jim říkal. Oni to stále požadovali, a odvedli mě proto na policejní služebnu," řekl.
Totožnost zadrženého pak policie zjišťovala podle své evidence. V ní ale od vydání nové průkazky již figuruje jeho údajně pozměněný portrét. Pro něj použil kombinace podobenky své a svého kolegy.
Čtěte více |
Vyfotografovali se a snímky pak upravili zmiňovaným morphingem. Protože při pořízení občanského průkazu stačí donést úředníkům již hotovou fotografii, nápad jim prošel. Navíc každý z nich zažádal o občanský průkaz na jméno svého kolegy. Po šest měsíců pak prý žili pod cizí identitou.
Zatýkání Davida Brudňáka alias Romana Týce
Policie Týce propustila po příchodu jeho právníka, nesdělila mu žádné obvinění. Týc se domnívá, že policisté nemuseli exponát demontovat, důkazní materiály mohli podle něj pořídit fotodokumentací.
Roman Týc měl kvůli svým uměleckým aktivitám problémy s policií a soudy již v minulosti. Za úpravu pražských semaforů, kdy kráčející a stojící figurky nahradil panáčky v komických situacích, dostal pokutu 60 000 korun.
Týc se sice k akci přihlásil, u soudu ale vystupoval jako David Brudňák a říkal, že jde o jiného umělce, který je mu pouze podobný. Soud ale tehdy konstatoval, že Týc a Brudňák jsou jedna osoba.
Ztohoven ve svém novém projektu využili toho, že při pořízení občanského průkazu lze donést úředníkům již hotový portrét. Každý z nich navíc zažádal o občanský průkaz na jméno svého kolegy. Po šest měsíců pak prý žili pod cizí identitou.
Známí provokatéřiSkupina Ztohoven je svými intervencemi do veřejného prostoru už známá.
Jejich akci Mediální realita, při níž se napojili do televizního vysílání, někteří chválili, ale našli se i lidé, kteří prý měli ze sledování výbuchu strach. Celou dobu přitom bylo z obrazovky zřejmé, že jde o záznam. Za svoje dílo skupina dostala cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostala do konfliktu se zákonem - poškozená se cítila televize, do jejíhož programu vstoupili. Odvolací soud nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to a Ztohoven nedostali žádný trest. U soudu se probíraly i pozměněné figurky na semaforech v Praze, které se jednoho dne díky zásahu člena Ztohoven změnily z běžných panáčků v postavičky v komických situacích.
Naposledy člen skupiny v listopadu dotvořil pamětní desku na Národní třídě v Praze, která připomíná události 17. listopadu 1989. Ruce ukazující symbol vítězství doplnil plastikou s hajlujícíma rukama a s pěstmi se vztyčenými prostředníky a dílo nazval Není co slavit. Policie případ vyšetřovala jako možnou propagaci nacismu, ale nakonec v něm neshledala žádné protiprávní jednání |
