4. dubna 2017 6:30 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

‚Polodisident‘ i básnická superstar. Kdo byl ruský básník Jevtušenko?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Ruský básník Jevgenij Jevtušenko. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ruský básník Jevgenij Jevtušenko. | foto: Cybersky/Wikimedia

MOSKVA/PRAHA Ve věku 84 let zemřel v sobotu ve Spojených státech ruský básník a prozaik Jevgenij Jevtušenko. Protestoval proti okupaci Československa v roce 1968 a napsal i báseň k úmrtí Václava Havla, podle kritiků se ale příliš zapletl s mocí.

Vzpomínky na Jevtušenka v ruském tisku provázejí výrazy jako „poslední velký básník 20. století“, „polodisident“ či „sovětský klasik“. Jeho život i tvorba se vzpírají jednoduché charakteristice. „Jakého si přejete Jevtušenka? Toho, který napsal prokomunistickou poemu Bratská elektrárna, nebo disidentskou báseň Tanky se valí Prahou?“ ptá se například nezávislý petrohradský webový deník Fontanka.

Jevtušenkův talent byl mimořádný, zejména počátky jeho tvorby jsou ale ovlivněné dobovými politickými poměry. Ve dvaceti letech, v roce 1952, se Jevtušenko stal nejmladším členem Svazu sovětských spisovatelů. V 60. letech se zřetelně vymezil vůči stalinismu a byl vůdčí postavou dočasného obrodného procesu v Sovětském svazu. V básních, které často sám přednášel před širokým publikem, kritizoval bezpráví, varoval před válkou a vyzýval k porozumění. V jedné z nejznámějších básní z roku 1961 postavil symbolický pomník obětem masakru Židů v rokli Babí Jar na okraji Kyjeva. V básni varoval i před antisemitismem v SSSR. Právě Jevtušenkova báseň a ohlas, který v zahraničí vzbudila, přiměly tehdejší sovětské úřady, aby židovské komunitě umožnily vybudovat nad hromadným hrobem pomník. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy neváhal napsat zmíněnou protestní báseň Tanky se valí Prahou.

Jevtušenko měl ale i řadu kritiků. Režisér Andrej Tarkovskij po přečtení Jevtušenkovy poemy Kazaňská univerzita, stvořené k stému výročí narození Vladimira Iljiče Lenina, psal o básníkově „měšťáctví“ a snaze zalíbit se Chruščovovi a Brežněvovi. Objevila se i podezření ze spolupráce s KGB. O té byl přesvědčen například básník Josif Brodskij, v roce 1972 vyhnaný do exilu. „Hází kameny jen tam, kam je to úředně povoleno a schváleno,“ prohlásil o Jevtušenkovi. Když Americká akademie umění udělila Jevtušenkovi čestné členství, Brodskij z ní na protest vystoupil.

V roce 1974 se Jevtušenko veřejně postavil proti uvěznění pozdějšího nositele Nobelovy ceny za literaturu Alexandra Solženicyna. Ilja Falikov v knize Jevtušenko – Love Storyuvádí, že tehdy Jevtušenko zavolal šéfovi KGB Andropovovi a pohrozil, že bude-li Solženicynovi zkřiven vlas, sáhne si on sám na život.

Na vrcholu své slávy dokázal Jevtušenko naplnit stadiony a haly. V roce 1991, po nezdařeném pokusu o komunistický puč, deklamoval své verše před 200 tisíci lidmi, připomněla agentura AP. „Byl spíš jako rocková hvězda než obrýlený, tichý básník,“ zavzpomínal bývalý rektor univerzity v Tulse Robert Donaldson.

Památce Václava Havla (úryvek)

Těm, kteří dovedou žonglovat se slovy,

nevěří lidé poučení.

Věřili ale Václavu Havlovi,

který byl za slovo ve vězení.

A kromě překotně zbohatlých šizuňků

ke hrobu přijde se rozloučit s ním

stín Sacharova, co předčasně umlkl,

Palacha předčasně umlklý stín.

Lež, okupace, jen na čas vše zastřely.

K hrobu se tankista dostaví zas,

jenž na Moravě se v zoufalství zastřelil,

když dítě se dostalo pod jeho pás.

Přeložil Milan Dvořák

Lidové noviny
  • 2Diskuse




Najdete na Lidovky.cz