Spisovatel Antoine de Saint-Exupéry si v roce 1930 vzal Consuelo Suncinovou, salvadorskou umělkyni. Láska to byla tak vroucí, že Consuelo byla spisovatelovou největší múzou. Ostatně právě ona inspirovala postavu Růže v Exupéryho nejznámějším díle, pohádce Malý princ.
V Francii právě vychází kniha obsahujících na 160 často veršovaných milostných dopisů, jež si dvojice během svého života vyměnila. To vše je doplněné o vlastnoruční ilustrace obou a poznámky k dopisům.
Ačkoliv šlo o láskyplné manželství, nebylo tomu tak vždy, jak ukazují i dopisy. „Consuelo, má drahá, nechápeš, jak moc kvůli tobě trpím,“ píše literát v jednom z listů. „Pláču plná emocí. Bojím se, že mě vystrnadíš ze svého srdce,“ odpovídá mu manželka v jiném. Saint-Exupériovy si užívali afér, prožívali rozchody a plni emoci se znovu dávali dohromady.
Spisovatel zahynul v roce 1944 při průzkumném letu na Korsice. „Pokud mě zabijí, budu mít na Věčnosti na koho čekat,“ napsal Exupéry manželce v jednom z posledních dopisů. Přímý důkaz o jeho smrti ale neexistoval až do roku 1998, kdy rybář z moře vytáhl stříbrný náramek se jmény manželů.
Sváry
Knižní vydání dopisů manželů Exupériových ale může naznačovat, že se po téměř dvaceti letech usmířili dědicové Antoina i Consuelo.
Exupéryho rodině nikdy Consuelo k srdci nepřirostla hlavně proto, že byla cizinkou. Ta se „pomstila“ tím, že po své smrti v roce 1979 odkázala mnoho psaných materiálů včetně výše zmíněných dopisů svému osobnímu řidiči a zahradníkovi v jedné osobě, Josému Martinézovi Fructosovi.
Mezi oběma stranami pak od roku 2003 vzniklo hned několik sváru, z nichž některé se dostaly až před soud. Největší konflikt se odehrál v roce 2008, kdy se Exupéryho dědicové úspěšně bránili proti vydání biografické knihy o životě Antoina a Consuelo.
Vydání knihy, na které podle francouzského nakladatelství Garamond spolupracovaly obě strany, by tedy definitivně mohlo znamenat konec nenávisti a příslib dalších děl z šuplíku oblíbeného francouzského spisovatele.