Pondělí 30. listopadu 2020svátek má Ondřej 1 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Poslední Preissigův obraz vystaven. Malíř za své činy zaplatil životem

Vzpomínka. Obraz, na kterém Preissig pracoval, když ho zatklo gestapo. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vzpomínka. Obraz, na kterém Preissig pracoval, když ho zatklo gestapo. | foto: EA

PRAHA Expozicí Grafik – Malíř – Hrdina postihuje pražská galerie European Arts všechny zásadní etapy v tvorbě Vojtěcha Preissiga (1874–1944) a zároveň připomíná jeho celoživotní urputný boj za českou samostatnost.

Ústředním dílem neprodejní výstavy je velký nedokončený obraz, který zůstal na stojanu v Preissigově spořilovském ateliéru, když malíře přišlo 21. září v roce 1940 zatknout gestapo. Plátno, znázorňující naklánějící se rozlomený strom, označené Janem Lorišem, kurátorem Preissigovy posmrtné výstavy v roce 1945, jako Náladově jakás předtucha osudu, nebylo od tohoto data veřejnosti ukázáno. Obraz tak upadl v zapomnění, stejně jako Preissigova vlastenecká aktivita započatá v době první světové války a vrcholící za okupace.

Ze čtyř desítek exponátů, získaných pro účel výstavy z několika soukromých a státních sbírek, vytvořil Karel Srp okruh po Preissigově umělecké cestě, která se uzavírá nedomalovaným plátnem jako nejemotivnějším dokumentem malířova života a díla. Počátky Preissigových úspěchů přibližují raná díla z pařížského období, kdy od roku 1897 působil mimo jiné několik let v ateliéru Alfonse Muchy. Na Muchovo pozvání ke spolupráci reagoval Preissig dokonalými secesními stylizacemi dívčích tváří zasazenými mezi květy a ornamenty. Z nich je patrné, že se brzy začal od Muchy odlišovat a záhy se vydal vlastní uměleckou cestou.

V této době se začal Preissig věnovat také užité grafice, kterou neopustil ani ve svých dalších působištích v Praze a ve Spojených státech amerických, kde žil dvacet let. Ze slavného souboru Coloured Etching, shromážděného pro New York, je vystavena grafika Modráček a Sedm havranů, které již v roce 1903 zakoupila do svých sbírek Moderní galerie, dále například Zakletý ostrov, Jaro…

Do Ameriky se Preissig vydal v roce 1910, když přes úspěšnou výstavu v pražském Topičově salonu o tři roky dříve neměl ve své vlasti dostatek prostředků k uživení rodiny se třemi dcerami. Přesto na domov nezanevřel. Plakátovou tvorbou v době první světové války podporoval z USA nábory legionářů a jejich boj za vznik samostatné republiky. Tuto jeho významnou uměleckou aktivitu se silným společenským akcentem výstava rovněž připomíná.

Hlavní důraz však instalace klade na Preissigovu volnou tvorbu. K vidění je osm stěžejních asambláží bez názvu vytvořených během 20. let 20. století ze sbírky Jiřího Koláře (dnes v majetku Musea Kampa), jimiž Vojtěch Preissig předpověděl vývoj moderního umění, pokud jde o techniku, poetickou novost a skladbu materiálu. Podobně se dají hodnotit i další Preissigova díla, u nichž dominuje geometrická síť a kresba srovnatelná s pracemi Boštíka (Geometrická lineární kresba, barevný rastr bez názvu, olej na masonitu označený jako č. 24).

Mimořádně je vystavena též Preissigova práce Art Fundamental. Jedná se pravděpodobně o návrh na nástěnnou malbu s ústřední ženskou alegorickou postavou Harmonie, obklopenou jedenácti abstraktními obrazci vyjadřujícími nejrůznější psychické energie, jež jsou předpokladem umělecké tvorby.

Nejzajímavější část expozice tvoří soubor abstraktních obrazů z let 1936–38, zapůjčený ze soukromé kolekce a z Alšovy jihočeské galerie v Hluboké, jimiž Preissig vystoupil z oblasti užitého umění a přešel na volnou scénu. Vznikal v naprostém uzavření v jeho spořilovském ateliéru. Autor jím chtěl překvapit na výstavě ke svým sedmdesátinám. Tuto novou zdařilou invenci ovšem zasáhlo v polovině roku 1938 hrůzné politické dění a Preissig, který byl ze všeho nejvíce vlastencem, upnul všechny své síly proti nacismu.

Z malířovy iniciativy byl vydáván časopis V boj (č.27–64), který Preissig zaplatil životem (v roce 1944 zemřel v koncentračním táboře v Dachau) stejně jako jeho dcera Inka Bernášková, první Češka popravená nacisty. Originál jejího dopisu na rozloučenou, zaslaný rodině z berlínského vězení, zapůjčila galerii umělcova pravnučka Eva Bernardová, aby byl výjimečně vůbec poprvé vystaven v den její popravy, 26. srpna.

GRAFIK – MALÍŘ – HRDINA

European Arts, Praha, do 28. 9.

Máme podvyživené děti? Trend „zdravého“ stravování je tragický, říká odborník

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Špenát je hnusný, rajčata taky. Do školní jídelny nechodíme, tam nám nechutná. Jíme jen špagety a pizzu. A tak dál....

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Měření teploty u vstupu do pardubické nemocnice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Generace nevzdělaných dětí. Jen málokdo dělá při distanční výuce pokroky

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Je osm hodin ráno, učitel zakládá virtuální místnost, do které se postupně připojí žáci. Jednomu nejde mikrofon,...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!