Tento problém ilustruje i situace šéfdirigenta Semjona Byčkova, který není rodákem v naší zemi.
„Do doby, než jsem se stal hudebním ředitelem České filharmonie, jsem Mou vlast nedirigoval. Přirozeně jsem tento cyklus mockrát slyšel, ale nikdy jsem si nepoložil otázku, jak jej interpretovat. Stanete-li se ale šéfdirigentem České filharmonie, nemůžete toto určující dílo české hudební literatury ignorovat. Čeští filharmonici s touto hudbou pochopitelně vyrůstají takřka od kolébky, takže když jsme si Mou vlast konečně zahráli společně, byl to emotivní, nesmírně zajímavý a obohacující moment. Od té doby s Mou vlastí žijeme, společně ji uvádíme, nahráli jsme ji… Až bych řekl, že naše společná interpretace je dnes jakýmsi ,mixem´ pojetí České filharmonie a Semjona Byčkova. Pokud pracujete na hudbě společně, to je přesně ta správná cesta,“ říká šéfdirigent.
Nejvřelejší globální přijetí
Včerejší zahájení festivalu Pražské jaro bylo jakýmsi potvrzením úspěchu Roku české hudby 2024, protože nahrávka Smetanovy Mé vlasti České filharmonie se Semjonem Byčkovem byla v dubnu oceněna časopisem BBC Music Magazine jako nahrávka roku. Dá se říci, že Má vlast stále více boduje ve světě zásluhou nejen České filharmonie. Významně a dlouhodobě skladbě pomáhá festival Pražské jaro, na zahájení zve zahraniční orchestry, které skladbu nastudovaly a mají ji pak v repertoáru (Vídeňští, či naposledy Berlínští filharmonikové).
Pražské jaro, letos osmdesáté, se otevírá i pro ty, které odrazují formální obleky a pochmurná důstojnost |
Osmdesátý ročník festivalu vlastně nemohl zahájit jiný orchestr než Česká filharmonie a její šéfdirigent. Týž orchestr v roce 1946 se svým šéfdirigentem festival zahajoval. Slyšeli jsme tedy v pondělí Mou vlast pro naši dobu? To je otázka. Slyšeli jsme určitě Mou vlast, jejíž globální přijetí je zatím nejvřelejší, jaké se skladbě v mezinárodním měřítku dostalo.
Určitě se najdou posluchači, kteří nebudou úplně nadšení, například z Byčkovova tempa, hraje skladbu pomalu, na druhé straně jeho smysl pro drama dalo třeba vyniknout nejwagnerovštější symfonické básni Šárce. Reflexe jsou do značné míry otázkou vkusu či momentální nálady posluchačovy a nelze se pochopitelně zavděčit všem. Otázka spíš stojí, zda se nedostáváme s naší domácí reflexí Mé vlasti na jakousi vedlejší kolej.
S velkou nadsázkou můžeme říci, že Má vlast plní v české společnosti podobnou rituální roli jako v Německu Bachovy pašije. Opakuji, je to nadsázka, nelze plně srovnávat dílo sakrální s duchovním a náboženským přesahem a dílo světské, jakkoli je prodchnuto exaltovaným vlastenectvím, jež sehrálo roli při formování moderního národa. V tradičních německých baštách Bachovy hudby, především v Sasku, se jeho pašije provozují staletí, ale podle místní tradice a hodně se rozcházejí s tím, jak díla dnes pojímají například početné specializované soubory zabývající se poučenou interpretací na dobové nástroje. Místní, nezpochybnitelná tradice tak částečně odporuje tomu, jak Bacha hraje celosvětový mainstream.
Svátek hudby začíná! Má vlast otevře 80. ročník Pražského jara |
Výjimečný ročník
A tímhle směrem se možná vydává i Má vlast, prostřednictvím interpretací, které úplně nezapadají do našeho místního kánonu. Tuzemská „správná“ Má vlast se za pár let může dost lišit od toho, jak ji budou hrát ve světě. A kéž by to tak dopadlo, pokud se Smetanův cyklus plně etabluje jako repertoárový kus, pak je to vlastně nevyhnutelné. Jako posluchačům nám to nabízí spoustu budoucích překvapení a to je fajn.
Skvělým příslibem je též „žádost“ šéfdirigenta Byčkova o slavnostní zahájení stého ročníku Pražského jara v roce 2045. Pokud se to povede, budeme už například vědět, zda se podařilo společným úsilím uvést Mou vlast do běžného orchestrálního repertoáru v globálním měřítku.
České filharmonii patřilo zahájení a obstará též závěr festivalu, spolu s celkovým programem, nabídkou koncertů, nejvyšší úrovní všech interpretů je možné předem tvrdit, že nás čeká výjimečný festivalový ročník, který si posluchačsky užijeme a budeme na něj vzpomínat. Má vlast Semjona Byčkova a jeho filharmoniků byla výrazným počinem i pro takto nabitý ročník.
