Nebeští jezdci nebo Čím víc tě mám rád. Připomeňte si hity Rudolfa Cortése, který by oslavil 100 let |
Uměl hrát nejen swing a jazz, ale zvládal i mnoho skladeb z takzvaného středního proudu. Jeho principál pak byl nejen vynikající hudebník a úspěšný manažer, ale také vtipný moderátor vlastních koncertů. Navíc dokázal hledat i nové talenty, objevil například Hanu Zagorovou.
Brom, který se narodil jako Gustav Frkal a umělecké jméno si zvolil v roce 1945 náhodně, když zabodl prst do encyklopedie, také zpíval a psal texty. Během několika málo hodin po oznámení letu prvního kosmonauta v roce 1961 například jako poctu Juriji Gagarinovi natočil legendární píseň Pocta astronautovi (aneb Dobrý den, majore Gagarine), kterou narychlo složili Jaromír Hnilička a Pavel Pácl. Písnička se pak stala velkým hitem, dnes Bromovým nejznámějším.
Hudební základy získal Brom v kroměřížské hudební škole Moravan a v Brně založil se spolužáky z gymnázia hudební skupinu R-Boys, se kterou vystupovali na studentských čajích. V roce 1948 se poprvé postavil do čela orchestru, aby tak činil po celý zbytek života. Pod Bromovým vedením absolvoval orchestr přes 250 zahraničních turné, jeho nahrávky se objevily na více než 570 titulech zvukových nosičů. Gustav Brom zemřel 25. září 1995 v Brně ve věku 74 let.
Jeho památku připomíná nově vysazený cedr, kteří lidé najdou na palouku U Buku mezi Soběšicemi a Útěchovem, kde navzdory deštivému počasí zahrál Bromův orchestr a setkala se řada kapelníkových přátel, kolegů a následovníků. Vzpomínali na Broma jako na skvělého muzikanta, ale také organizátora.
Zpěváku Tiborovi Lenskému setkání s Bromem změnilo život. „Měl jsem štěstí, že mě pozval ke spolupráci. Víceméně tak začala má profesionální kariéra. Naučil mě také manažerskou práci, kterou mi potom předal,“ řekl Lenský.
„Byl to skvělý dirigent, opravdu to prokázal na různých těžkých skladbách. Ne že by jen poklepal a producíroval se před kapelou. Byl skvělý manažer, diplomat, úplně šílený sportovní fanoušek. Měl vizi a podařilo se mu ji naplnit,“ řekl někdejší Bromův bubeník, pětaosmdesátiletý Václav Skála.
Právě Skála nyní převzal Cenu Gustava Broma pro významné jazzmany. Brom jej angažoval v roce 1958. „A Václav Skála potom pomáhal orchestru držet přesný rytmus celých 28 let,“ uvedla ředitelka Českého rozhlasu Brno Hana Ondryášová.
