Sobota 27. února 2021svátek má Alexandr 7 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Překládání je způsob, jak uniknout, tvrdí překladatel české literatury do arabštiny Ghias Mousli

Svědectví. V syrské literatuře dominuje válka, říká Ghias Mousli. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Svědectví. V syrské literatuře dominuje válka, říká Ghias Mousli. | foto: M. DUGOVIČ

PRAHA Ghias Mousli (1945) je jeden z mála překladatelů české literatury do arabštiny. Přeložil na třicet titulů, od Boženy Němcové přes Jaroslava Haška po Alenu Mornštajnovou.

Českou kulturu a společnost dobře zná: na Univerzitě Karlově vystudoval v šedesátých letech medicínu, poté pracoval jako chirurg v plzeňské nemocnici. Dnes žije a pracuje v syrském Homsu.

LN: Ještě pořád pracujete v nemocnici?
Ano, stále pracuji v nemocnici v Homsu. Pomáhám s rehabilitací těch, které postihla válka. Především nevinných civilních obětí. Je jich bohužel hodně. Přišli nejen o zdraví, ale také o veškerý svůj majetek.

LN: Takže občanská válka v Sýrii neskončila?
Pokud jde o blízkou budoucnost, je situace v Sýrii beznadějná. Syřané sami nemohou zasahovat do věcí, řešit podstatu problému. Budoucnost mé země je bohužel v rukou cizích velmocí, které se mezi sebou hádají a nemůžou se stále domluvit na ukončení války. Mám na mysli Rusko, Ameriku, Turecko a Írán, a samozřejmě různé milice, které k nim patří. Takže musíme čekat...

LN: Jak je aktuálně v Homsu?
V našem městě je celkem klid. Co lidí trápí nejvíc, je neuvěřitelná drahota. Americký dolar byl na začátku války padesát syrských liber, dneska je kolem tří tisíc. Mzdy jsou nízké, nejvyšší plat nepřesahuje pětadvacet dolarů měsíčně.

LN: Začala obnova města?
Bohužel ještě ne. Všechno souvisí s ukončením vojenského stavu a nastolením míru v zemi. Pak je třeba najít investory. Můžeme jen doufat.

LN: Jak zasáhl Sýrii koronavirus?
Koronavirus jen zhoršil mizernou situaci. Šíří se jako mor. Lidé si bohužel přes veškerá upozornění nedávají pozor. Stále chodí do práce, aby mohli živit a zabezpečit své rodiny. Počet obětí viru je vysoký. Hlavně mezi zdravotníky a lékaři.

LN: Přesto pořád překládáte...
Právě proto stále překládám. Překlad je pro mě jediný způsob, jak uniknout z toho hrozného světa a dál pokračovat v životě. Nevím, jak bych dopadl, kdybych nepřekládal. Překlad je pevnou částí mého života. Doufám, že budu pracovat, dokud mi síly dovolí.

LN: Jsou vaše překlady k dostání i mimo Sýrii?
Knihy, které jsem přeložil z češtiny a slovenštiny, jsou k dostání v Saúdské Arábii, v Egyptě, ve Spojených arabských emirátech nebo v Libanonu. Myslím, že jako překladatel mám už dobré jméno. Ty knihy jdou na odbyt. Čtenáři, kteří se zajímají o světovou literaturu, už dobře znají Čapka, Haška, Němcovou, ale i současné autory, jako Jiří Kratochvil, Jáchym Topol nebo Stanislav Komárek. Mám z toho samozřejmě radost. Je ale jasné, že kdyby nebyla válka, byla by situace mnohem lepší.

LN: Překládáte knihy autorů z devatenáctého i jednadvacátého století. Jak se za ty roky podle vás proměnila čeština?
Rozdíly samozřejmě existují. Svět se neustále mění, a s ním se mění pohled lidí na život. A jelikož se všechno děje rychle a člověk nemá tolik času, musí se literatura novému životnímu stylu přizpůsobit. Spisovatel musí hledat stále nové, lepší nebo i jednodušší způsoby, jak čtenáře zaujmout. Ty rozdíly v jazyce a stylu jsou vidět jak v češtině, tak v jiných jazycích. Němcová nebo Arbes mluví jinak než Ajvaz nebo Mornštajnová.

LN: A cítíte rozdíl mezi českou a slovenskou literaturou? Překládáte do arabštiny z obou jazyků.
Moderní česká a slovenská literatura mluví skoro stejným jazykem. Není mezi nimi příliš velký rozdíl. To vychází ze společné historické zkušenosti obou národů.

LN: A jak se proměňuje v posledních stoletích arabština?
Pro arabštinu platí to samé co pro češtinu, zejména pak pro poezii.

LN: Jakým tématům se věnuje současná arabská literatura?
Ta syrská má určitě za téma válku a její dopad na celou společnost. A to z obou stran: jak té režimní, tak té protirežimní.

LN: Koho ze současných arabských básníků nebo prozaiků byste doporučil k překladu do češtiny?
Z prozaiků určitě Nagíba Mahfúze z Egypta, Abdelrahmána Munífa ze Sýrie nebo Alžířanku Ahlam Mosteghanemiovou, z básníků pak Syřana Nizára Kabbáního a Palestince Mahmúda Darwíše.

LN: V Lidových novinách je každoročně soutěž Kniha roku. Jaké tři tituly byste za poslední rok vybral vy?
Nejvíc se mi líbil Herec od Jiřího Kratochvila. Pak Hana od Aleny Mornštajnové a Lucemburská zahrada Michala Ajvaze.

Konec cukrárny, jež zná chutě Smíchova. Motivace je pryč, říká majitelka

Cukrářka Klára Frycová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Po otevření dveří pod růžovým vývěsním štítem se nos návštěvníka i přes nasazenou roušku zaplní vůní čokolády....

Jací jsme v posteli podle hvězd? Blíženci experimentují, Štíry sex ovládá

Znamení zvěrokruhu - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium O lásku je třeba pečovat stejně jako o zdraví. Proto se oslava svátku zamilovaných, který připadá na 14. února, zdá...

Policie vyklízí Hlavní nádraží. Jeho obyvatelé si našli nový „Sherwood“

Bezdomovci na pražském Andělu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Narkosvět v legendárním parku u pražského hlavního nádraží, kterému všichni přezdívají Sherwood, se proměňuje a...

E. Kučerová dokonce se dvěma chybami... 10:43 10.1.2021
M. Mrskoš A už něco předložil? 9:21 10.1.2021
Anela 9:51 10.1.2021

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!