7. ledna 2019 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Přemýšlej víc, foť míň, vyzývá fotograf, který zachycuje krásné dívky na film

Elena | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Elena | foto: Lukáš Hanke

PRAHA/ÚSTÍ NAD LABEM Portréty žen v netradičním prostředí, hrdinové každodennosti velkoměsta nebo opuštěné kulisy surového Ústí nad Labem. To jsou hlavní témata fotografa Lukáše Hankeho, který symbolizuje návrat mladých fotografů k analogu. „Focení na film se určitě vrací do kurzu. I u mých vrstevníků v Praze pozoruju, že mají často kompaktní fotoaparát a cvakají si své přátele, párty, život kolem či výlety,” řekl serveru Lidovky.cz.

V době vyretušovaných digitálních snímků a „profesionálních“ fotografů, kteří fotí na mobilní telefon, působí fotografie Lukáše Hankeho ukotvené někde mimo kalendář. „Baví mě estetika kinofilmu. Negativ reaguje na světlo úplně jinak než čip,” vysvětluje příčinu nesoučasného koloritu svých fotografií Lukáš Hanke.

Václavák dole
Nela

Ne nadarmo svůj projekt nazval právě Fotím na film. „Nerozptyluje mě žádný displej, nemůžu každou chvilku kontrolovat, co a jak jsem vyfotil. Soustředím se jen na samotné focení a můj subjekt – ať už jsou to holky nebo pražské ulice,” popisuje výhody analogu. „Nemusím pak trávit spoustu času u počítače vybíráním, upravováním nebo retušováním (fuj!) fotek. Film má 36 políček a čau.“

Tereza

Se zaujetím Lukáš líčí nejistotu, čekání a těšení, které ho provází, když si jde vyzvednout vyvolané fotografie. Pocit, kteří většina jeho třicetiletých vrstevníků nejspíš nikdy nepoznala.

Najít zajímavé modelky na focení je podle Lukáše jednodušší, než by člověk čekal. Buďto je osobně zná, nebo je prostě osloví na Instagramu. Jeho výběr dívek je spontánní. „Líbit se mi samozřejmě musí, jinak by to nefungovalo. Bylo by ale ode mě pošetilé snažit se zachytit na fotografii jejich osobnost nebo nitro. Každý si výsledný obraz stejně interpretuje po svém. Aura člověka tak prosvítá z portrétu jen v náznacích,“ vysvětluje.

Fotoaparáty a inspirace

Lukáš Hanke se narodil rok před sametovou revolucí v Ústí nad Labem. Živí se copywritingem. Za svůj největší „designový“ problém považuje fakt, že nechce celý život prosedět u počítače a sbírat sílu na práci pro práci. Od studia na gymnáziu ventiluje svůj tvůrčí potenciál skrze autorské psaní a hudbu. Fotografie se pro něj stala tvůrčím osvobozením. Svůj Pentax K1000 sebral z poličky na konci roku 2017, a od té doby se aktivně věnuje focení.

„Nejvíc fotím na Pentax K1000, Olympus Mju II a street na Olympus XA3 nebo Rollei 35S. Filmy neustále zkouším, ale za ten první rok jsem si nejvíc oblíbil Kodak Portra, Ilford HP5 Plus a CineStill 800T.“

“Jeden vzor nemám. Z fotografů bych vypíchnul Josefa Koudelku, Richarda Avedona, Gregoryho Crewdsona, Bruce Gildena, Martina Parra, Guye Bourdina, Daida Moriyamu nebo předčasně zesnulého Rena Hanga.“

Kvůli focení ho zastavili policisti

Modelky do peněz mladému fotografovi nelezou, vybavení ale ano. Náklady na jeden film a vyvolání se pohybují od 200 do 600 Kč. „U vybavení je to pak docela v pohodě, dají se sehnat super foťáky a objektivy v podstatě za pár tisíc korun,“ dodává.

Václavák nahoře

Letos se fotograf, který fotí teprve druhým rokem, plánuje zaměřit na streetovou fotografii. Tam jsou nejzajímavější nečekané situace a vteřinová setkání s neznámými lidmi. „Většina lidí si vůbec neuvědomuje, že jsou non stop sledováni bezpečnostními kamerami,“ poznamenává Lukáš. „Přesto se ani já často necítím moc komfortně, když je mám zachytit. Chvíli trvá, než se člověk přepne v hlavě a dokáže si focení na ulici užít. Jednou mě zastavili policajti, protože jsem je vyfotil v noci s bleskem, jednou mi zase pán na I. P. Pavlova nadával a vyhrožoval. Pěstí jsem ale zatím nedostal.”

Výstavní skříní Lukášovy tvorby je web lukashanke.cz. Letos plánuje první výstavu i portrétní projekt se zajímavými osobnostmi.

Najdete na Lidovky.cz