Zklamání z konce Hry o trůny muselo přijít, spisovatel vysvětluje proč. Je to daň za Martinovo ‚zahradničení‘ |
Seriál Hra o trůny předběhl svou knižní předlohu během páté série. To byl zlomový bod, protože se z plíživého politického dramatu stala akční fantasy podívaná. Byl to příklad toho, jak si seriál bez knižní předlohy musel poradit sám. K lepšímu i horšímu. Poslední série Hry o trůny ale podle negativních reakcí (hlavně na poslední dva díly) nenechala nikoho na pochybách, že se seriál nakonec ubral tím špatným směrem.
  |
Nejinak je tomu nyní i v případě Příběhu služebnice. Seriál vyčerpal knižní předlohu od Margaret Atwoodové vlastně již na konci první série. Absence vedoucí ruky slavné spisovatelky byla citelná už ve druhé sérii, která často ztrácela směr. Je to ale až nová třetí série, která dočista šlape vodu.
Kde je to povstání?
Podstatná část třetí série se točí okolo June (Elisabeth Mossová), Waterfordových a podivných tahanic o dítě v podobě Nichole Holly Osbornové, dříve Waterfordové. Tato prominentní dějová linka ale vychází úplně naprázdno. Mnohem zajímavěji vypadal prvek organizovaného povstání v Gileádu. To slibovaly už dramatické ukázky ještě před premiérou seriálu. V samotné třetí sérii je ale tahle dějová linka zatím upozaděná. Proč?
Závěrečná pasáž knižní předlohy od Margaret Atwoodové, která se odehrává o 200 let později, zmiňuje, že režim v Gileádu nakonec padne. Bruce Miller, tvůrce seriálu, v rozhovoru pro The Hollywood Reporter zmínil, že má hrubý nástin deseti celých sérií. V nich chce vyplnit oněch 200 let předělu, které dělí děj románu Atwoodové od jeho konce. Deset sérií je každopádně poměrně odvážný plán, když už teď se řada fanoušků cítí natahovaným dějem unavená. Kde není příběh, tam ani divák nebere. Je to poznat, na agregátním recenzním serveru Rotten Tomatoes má třetí série od diváků pouhých 56 % (druhá má 80 %, první dokonce 92 %).
Šeptání mezi regály
Služebnice a Donald TrumpKdyž byl Donald Trump zvolen do prezidentského úřadu, vzniklo protestní hnutí, ve kterém se ženy oblékaly do kostýmů služebnicze seriálu. Vše jako symbol nastupující totality. |
Seriál samozřejmě exceluje ve zobrazení autoritářského a teokratického režimu. V tom se i ve třetí sérii opírá o základy, které položila v knize Atwoodová. Jenže každodenní lopotění pod jhem tyranie nestačí na dobrý seriál. Příběh služebnice sliboval v ukázkách revoluci a zatím je stále hlavním metodou odboje proti režimu „šeptanda“ v poloprázdných supermarketech.
Příběh služebnice se točí v kruzích. Postava Sereny Waterfordové (Yvonne Strahovskiová) je v první sérii padouchem, ačkoliv i ona sama je produktem tyranského systému. V druhé sérii ukáže lidskou tvář, když přenechá Nichole Holly, protože nechce, aby vyrůstala v Gileádu. Ve třetí sérii už je ale zase věrnou „partnerkou ve zločinu“ svého manžela Freda Waterforda (Joseph Fiennes). Charakterový posun k lepšímu, který mohl znamenat něco zajímavého, byl zřejmě jen lákavě napínavým předělem (takzvaným cliffhangerem) mezi sériemi. Nic víc.
Stále to samé
„June je stále dokola uvězněná v koloběhu zděšení a následného odboje, že už se vlastně nechová ani jako člověk,“popisuje problém Sophie Gilbertová z deníku The Atlantic. „Většinu času je seriál zaseknut ve stále stejném koloběhu,“ souhlasí s ní Carolina Framková z magazínu Variety.
Nezbývá než čekat, s čím přijde sama Margaret Atwoodová, protože má rozepsané pokračování. Děj nové knihy nazvané Závěť (Testament) se má odehrávat patnáct let po konci první knihy (když nepočítáme epilog). Příběh se soustředí na tři ženy. „Drazí čtenáři, vše na co jste se mě ptali ohledně Gileádu a jeho fungování, sloužilo jako inspirace pro tuto knihu. Tedy skoro vše. Jako další inspirace mi sloužil svět, ve kterém žijeme,“ psala Atwoodová v oficiálním prohlášení, které zveřejnil nakladatel Penguin Random House.
