Primavera Sound je festival, výjimečný hned v několika smyslech. Už samotnou svojí lokací. Na rozdíl od starších sourozenců, třeba britského Glastonbury nebo dánského Roskilde, jde o vysloveně městskou akci. Tedy bez stanových městeček, bez nutnosti neopustit po celé dny areál. Pořadatelé spoléhají na kapacitu stovek barcelonských hostelů a jiných ubytovacích zařízení, která jsou dlouho dopředu návštěvníky festivalu obsazená.
Vzhledem k typicky středomořskému způsobu života, který je typický pro Barcelonu v každé roční době a ve dnech pořádání Primavery především, celé město ožívá hudbou a jejími fanoušky prakticky na dvacet čtyři hodin denně. Středobodem dění je od čtvrtka do nedělního brzkého rána Parc del Fórum, rozsáhlý areál, ve kterém je kolem desítky scén nejrůznějších velikostí, od těch největších pro několik desítek tisíc diváků, až po menší pódia nebo kryté prostory.
Městská podstata festivalu ovšem umožňuje akci opanovat i centrum a další části Barcelony. A to už od pondělka, kdy se začalo hrát na veřejných prostranstvích, v hudebních klubech, ale i restauracích a nočních barech, kde jinak o hudbu nezavadíte, jak je rok dlouhý. Barcelona je na „svou“ Primaveru náležitě hrdá a místní podnikatelé dělají všechno pro to, aby si ze zájmu příchozích také ukousli svůj díl. Což ovšem absolutně neznamená, že by se v běžných obchodech nebo stravovacích zařízeních na dobu festivalu zvedly na dvojnásobek ceny, jak to občas vídáme u nás.
Primavera Sound je specifický festival i tím, do jaké podoby po sedmnácti letech dospěl po programové stránce. Sbíhají se na něm, respektive paralelně spolu koexistují, tři dramaturgické linie. Ta první je stejně jako u všech velkých festivalů nejzásadnější proto, aby přilákala co největší množství posluchačů. To znamená, že představuje aktuální velké hvězdy hudebního světa, ať už rockového nebo popového.
I v těchto žánrech si ale důrazně zakládá na kvalitě, prvoplánové jepice s jedním hitem dramaturgové Primavery nezvali nikdy. Letos plakáty lákají především na Arcade Fire, Bon Iver nebo The xx. K těmto stálicím je třeba připočítat i hvězdy mnohem starší, kterým bude patřit prime time posledního, sobotního večera: irský soul-rockový klasik Van Morrison, který by měl představit repertoár z aktuálního alba Keep Me Singing, a možná největší překvapení letošního programu, jamajská zpěvačka Grace Jones.
Původem jamajské disko královně 70. a 80. let (a neméně úspěšné herečce, jež proslula zejména rolí v bondovce Vyhlídka na vraždu, v níž se s agentem Jejího Veličenstva honí po Eiffelovce) je devětašedesát let, dlouho o ní nebylo slyšet, až Albarnovi Gorillaz ji nyní přizvali na svoje nové album. Ale soudě podle aktuálních fotografií, přinejmenším na své typické extravaganci Grace Jones neslevila ani v důchodovém věku.
Další dramaturgickou linií festivalu Primavera Sound, která je letos oproti minulým ročníkům obzvláště silná, je představování skutečných legend nejrůznějších hudebních žánrů. Takoví The Afghan Whigs k nim sice patří, ale po tvůrčí stránce jsou stále de facto na vrcholu, jak o tom svědčí jejich aktuální album In Spades.
Zajímavé bude, s čím přijedou dvě skupiny, patřící k předním představitelům elektronického industriálu přelomu 80. a 90. lez, belgičtí Front 242 a kanadští Skinny Puppy. Pro podobné posluchače zahrají i Swans, kapela, která je jednou z těch, jež mají dramaturgové Primavery hodně rádi a zvou je při každé možné příležitosti.
Naproti tomu takoví The Damned, jedni ze zakladatelské generace britského punku, skutečně zřejmě přivezou zejména závan „starých časů“. Stejně jako američtí Slayer, kteří se pokusí dokázat, že éra, kdy byli králi thrash metalu ještě nepominula. Pomyslnou korunku nejstarší interpretce Primavery ovšem dramaturgie bude moci posadit na hlavu brazilské veteránky samby, zpěvačky Elzy Soares. Tato „brazilská Tina Turner“, jak je jí přezdíváno, totiž za pár dní oslaví osmdesátku.
Třetí a poslední z hlavních dramaturgických linií Primavera Sound je pak vyhledávání horkých tipů mezi zatím nezavedenými hudebníky. V tomto ohledu je samozřejmě těžké předjímat, kdo letos zaujme a zda z něj do příslovečného roka a dne nebude hvězda, na kterou budou jiné festivaly lákat tisíce fanoušků. V tomto smyslu je Primavera Sound stále jedním z nejprogresivnějších hudebních festivalů světa. Ukazuje, a díky váze svého jména, také vlastně určuje, příští chod hudebních dějin.
