Neděle 7. března 2021svátek má Tomáš -5 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Příroda jako zdroj inspirace. Dílo Tapia Wirkkaly do současného století prostě patří

Čistokrevné Finsko. Skleněná mísa s lakonickým názvem Lov. Tapio Wirkkala žil v... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čistokrevné Finsko. Skleněná mísa s lakonickým názvem Lov. Tapio Wirkkala žil v... | foto: FOTO UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ MUSEUM

PRAHA Kdo ještě nestihl výstavu Tapia Wirkkaly v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, má čas do 26. ledna. Tvoří ji dvě části: jedna s názvem Tapio Wirkkala – Básník skla a stříbra, druhá je Nadčasová krása. Zahrnuje porcelán a sklo navržené Wirkkalou pro Rosenthal.

První, co laika na výstavě Wirkkaly zaujme, je čistota, průzračná krása a elegance tvarů, podle odborníkůmožná neznalecké klišé. A hned za druhé si všimne, jak významně Wirkkala čerpal z finské severské přírody, vrostlý do ní jako kus ledu nebo kus pařezu, jak se i jmenují některé jeho objekty. Pařez, Vír, Hřib, Mušle – slávka, Lišejník, Ledovec nebo jenom Kus ledu, Led z Paadaru, Díra v ledu, Proud řeky Tuonely, Bambus a podobně.

Na jeho mísách a vázách z rytého skla se objevují i sobi nebo výjev lovu na medvěda. Čtenář slavné knihy Petera Hoega Cit slečny Smilly pro sníh si vzpomene, že se v ní dozvěděl, jak mnoho výrazů mají Eskymáci pro sníh (přesněji nekonečně přípon přidávaných k základu slova sníh, které vyjadřují proměňující se kvalitu zmrzlé vody).

Inspirace přírodou nebyla jistě podřízená dobovému vkusu či estetice. Například váza a mísa s názvem Pařez vznikly v roce 1947 a vyráběly se nepřetržitě až do roku 1972, pak se vrátily do výroby ještě v letech 1983–94 a znovu v novém tisíciletí v letech 2001–2002. Příroda jako de facto všední, ale přitom zdroj dotýkající se věčnosti charakterizuje skandinávský design i architekturu obecně. Jejich světovost nevyrostla z obecných „globálních témat“, ale z vlastních kulturních kořenů. Dnes se „díla“ většinou nedají geograficky zařadit, integrita tvůrce a prostředí je dost výjimečná.

Sklo na všechny způsoby

Výstava ukazuje z Wirkkalovy tvorby především předměty běžného užití, sklenice, vázy, mísy nejen ze skla, ale i z porcelánu, ze stříbra i v kombinaci se dřevem, jídelní a nápojové soupravy, příbory a podobně. Některé předměty dekoroval milovanými ptáky. Vytvářel i jejich „sošky“ z bronzu, stříbra, hliníku nebo dřeva. Na výstavě mají vysoce elegantního zástupce, porcelánovou sošku křehké bílé Potáplice.

Se sklem pracoval Wirkkala na všechny způsoby – křišťálové sklo bylo foukané do formy, lité, broušené, nebo volně tvarované, pískované, malované kyselinou nebo barevně vrstvené. Byl řemeslně natolik zručný, že si formy na prototypy sám vyřezával ze dřeva a z grafitu.

Ve Finsku navrhoval především výrobky pro sklárnu Karhula – littala a to už od poloviny 40. let. V roce 1954 se stal jejím uměleckým ředitelem a začal spolupracovat s designérským studiem Raymonda Loewyho v New Yorku. Podle jeho vzoru vznikl v témže roce ateliér A-Studio, sdružující moderní finské designérské firmy, a Wirkkala se stal průmyslovým a uměleckým designérem celé skupiny.

Wirkkala také jako první finský designér navrhoval pro zahraniční firmu, a to německou porcelánku Rosenthal a její Studio-Linie. Zaměřil se na návrhy pro sériovou výrobu předmětů denní potřeby – jídelní servisy, první navrhl již v roce 1962, porcelánové vázy, příbory nebo sklenice a v 60. letech i vázy z bezbarvého a leštěného barevného skla a soubory nápojových sklenic. Z dvaceti sedmi jídelních souprav vyrobených mezi lety 1956–1985 byl Wirkkala autorem osmi. V roce 1977 pro Rosenthal také vytvořil porcelánovou vázu Papírový sáček. Kolik umělců touhle vtipnou hrou s jiným „neodpovídajícím“ materiálem inspiroval, se dá jen těžko odhadnout. Napadá mě třeba váza porcelánové Holinky Maxima Velčovského.

Ostatně Wirkkala tvarově a zpracováním skla ovlivnil i českou scénu. Ukázky československého dekorativního a stolního skla z 50. a 60. let 20. století ze severočeských skláren tvoří celou jednu vitrínu, ale bohužel s nepřehlednými popisky. Wirkkala zasahoval i do dalších oblastí designu, navrhoval interiér, nábytek, známky (zvítězil v soutěži na návrh poštovní známky pro OH v Helsinkách v roce 1940), šperky i osobité skulptury z laminovaného dřeva. Účastnil se mnoha mezinárodních výstav a získal mnohá významná ocenění. Například z několika přehlídek trienále v Miláně – v letech 1951 až 1963 – si přivezl hlavní ceny, stejně jako ze světové výstavy EXPO v Bruselu v roce1958, kde byl autorem finské expozice a získal první cenu v soutěži o nejlepší koncept městského bydlení budoucnosti. Výčet jeho úspěchů by byl velmi dlouhý a jeho dílo bez diskuse patří i do 21. století.

Souboj českých stálic. Je větší octavia o tolik lepší než menší scala?

Srovnávací test Škody Octavie a Scaly | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na počátku byla temnota. Pak bůh řekl budiž octavia. A byla. A viděl, že octavia je dobrá... ale že by to chtělo ještě...

Pýchu dnes nazýváme zdravým sebevědomím, promlouvá k lidem profesor Kašparů

Lékař, psychiatr, vysokoškolský profesor a řeckokatolický kněz Jaroslav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sedm hlavních hříchů jsme si přejmenovali. Z neřestí jsme vytvořili ctnosti, a tak se možná není čemu divit, že se...

Jako žena jsem byla ve Vatikánu poněkud výrazná, vzpomíná farářka Kopecká

Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Svým vzhledem působí rozruch na mnoha místech, dokonce i ve Vatikánu. Je mladá, krásná a hlavně progresivní. Život...