Rád nahlížím lidem do oken, říká provazochodec Dimitri

Necelý týden po zahájení Evropského města kultury spojí umělec pocházející z klaunské rodiny ve stanu na náměstí Republiky během deseti večerů tanec, akrobacii a živou hudbu. David Dimitri vystupoval ve švýcarském National Cirkus Knie po boku svého otce poprvé již v sedmi letech.

Lidovky.cz: Vraťme se k samotnému zahájení Evropského města kultury, jak se vám v sobotu procházelo nad plzeňským zaplněným náměstím?
Měl jsem úžasný výhled, bylo čisté nebe a příliš nefoukal vítr, takže to bylo velmi příjemné. Ačkoli předpověď počasí nebyla mnoho dní dopředu příznivá… Přiznám se, že s Petrem (Formanem, hlavním programovým ředitelem Evropského města kultury, pozn. red.) jsme přemýšleli i nad alternativou v pro případ, že by se vítr neuklidnil.

Osvětlené město a provazochodec David Dimitri.

Lidovky.cz: Jaké jste měl při přecházení pocity, nad čím člověk v té výšce přemýšlí?
Pro provazochodce je jeho lano jevištěm. Člověk si neuvědomuje, jak je vysoko - vnímá jenom svoje jeviště a na všechno ostatní zapomene. V Plzni se ve mně hned po prvních krocích dostavil úžasný klid. Ještě než jsem se dostal na náměstí, procházel jsem se sám nad střechami plzeňské čtvrti, nahlížel jsem lidem do oken - viděl jsem například jednu starší paní, která v kuchyni vařila, a i během chůze nad otevřeným náměstím jsem vnímal silný, až emotivní klid.

Lidovky.cz: Nervozitu nebo trému nepociťujete?
Uznávám, že minuty před vystoupením jsem nervózní byl, a stejně jako obvykle před představením jsem měl také zpoždění. Bylo pro mě důležité podívat se do katedrály, kde byla upevněna lana, jestli je všechno v pořádku - hlavně napětí kabelu. Ve vzduchu už to člověk tolik nevnímá, i když samozřejmě nad technickými detaily taky přemýšlí. V sobotu jsem v Plzni musel mít na paměti sladění se světelnými efekty, s hudbou a s videem. Běžně ale ve vzduchu přemýšlím i nad obyčejnými denními záležitostmi.

Lidovky.cz: Vnímáte lidi pod sebou?
Cítím atmosféru, akustiku… Jednotlivé lidi ale ne, pod sebou vidím jenom tmu.

Lidovky.cz: Co je pro provazochodce nejdůležitější podmínkou?
Technických faktorů je spousta, nejstěžejnější je ale samotný kabel - v Plzni při zahájení jsem měl navíc úplně nový. Může se stát, že vlivem teploty se jeho délka a tedy i napětí změní, tyto detaily je zapotřebí mít na paměti. Důležitá je samozřejmě i příprava nohou - v sobotu jsem věděl, že lano je vlhké a že během akce může i pršet. Obvykle nosím gumové boty, což se tentokrát nehodilo, a tak jsem si vzal bavlněné ponožky, protože nekloužou.

Provazochodec David Dimitri při jednom ze svých starších vystoupení.

Lidovky.cz: Jak se vám v Plzni líbí?
Ještě jsem neměl moc příležitostí město poznat (rozhovor probíhal v neděli 18. ledna, pozn. red.). Shora, nad náměstím a přilehlými ulicemi vypadá moc hezky. V Plzni se ale zdržím do února, těším se, že ji poznám více. A to i běžný zdejší život - navštívím zdejší hospody a restaurace, poznám obyvatele a turisty. Těším se, že se osobně setkám a promluvím se zdejšími lidmi a promluvím s nimi o tom, jak se v Plzni žije.

Lidovky.cz: Jedním ze symbolů Plzně je pivo. Ochutnal jste ho?
Jistě, ochutnal, ačkoli nepiji alkohol. Chutná výborně.

Lidovky.cz: Na přelomu ledna a února vystoupíte v Plzni s deseti cirkusovými představeními L´homme cirque. Prozradíte k němu něco víc?
Připravil jsem si malé představení, při kterém jsem sám ve svém malém stanu. Pod plzeňskou katedrálou budu během deseti večerů provádět různé bláznivé věci. Nechám se vystřelit z kanónu, zase budu chodit po laně, dělat různá akrobatická čísla a tak dále...

Lidovky.cz: Půjde o one-man show, nebo máte s sebou nějaké cirkusové kolegy?Představení je specifické v tom, že v něm různé cirkusové dovednosti, které většinou provádí více lidí, dělám sám. Vystoupení má tak úplně jinou dimenzi, je to v rámci nového cirkusu něco úplně nového a průkopnického. Těším se na to a jsem sám zvědav, jak to v Plzni přijmou a jestli se bude líbit.