"Bydleli jsme v centru Prahy a kvůli hustému provozu téměř nevětrali. Na protější křižovatce se objevovaly barevné fleky a rozbité sklo z nabouraných vozidel. Parkující auta ukousla chodník tak, že neprošli dva lidé. Přemýšlel jsem, že bych o tom natočil film. Pak mi došlo, že to nestačí. Vznikla by jen další polemická esej, která by oznamovala všeobecně známé a oslovovala oslovené," uvedl Mareček před dnešní premiérou svého snímku v pražském kině Světozor.
Netrvalo prý dlouho a Mareček s přáteli vymyslel projekt pro město, které mají rádi. Tak se zrodil Auto*Mat, provokativní nástroj i obrodná iniciativa za zdravou Prahu, a filmař se proměnil v uměleckého diverzanta a magistrátního lobbistu. Na plátno převedl svůj osobní příběh o pokusu proměnit město kolem sebe. "V průběhu šesti let proběhla řada vyjednávání s politiky, cyklojízd, seminářů i první pražský pokus o Den bez aut," řekl Mareček. Setkal se s úspěchy, srážkami, vizemi, zklamáním, utopií i střízlivěním - a všude byla přítomna dokumentární kamera.
Spočítali si, že je to výhodné
Loni na jaře Mareček sestříhal první hrubou verzi, která měla devět hodin. "Auto*Mat není organizací destruktivní, fundamentalistickou, protestní. Spousta členů autem občas určitě jezdí. I moje východisko nebylo aktivisticky-bořitelské, ale spíš rodinně-konzervativní ve smyslu vztahu k místu pro život. Mám rád Prahu. Auto*Mat iniciativa je zaměřená na kultivaci města, může se společně s městem vyvíjet. Samotné nastavení záleží na potřebách lidí, kteří iniciativu tvoří," dodal a upozornil, že trend vlídné a šetrné dopravy je běžný ve Vídni, Paříži, Londýně, Kodani a dalších metropolích. Spočítali si totiž, že je to pro ně výhodné.
Scenárista, režisér, hudebník, pedagog a dramaturg Martin Mareček se ve své tvorbě zaměřil na "ekologii ducha", úlohu neziskového sektoru s šancí jedince něco posunout či dokonce změnit v současném světě. Tyto zájmy kulminovaly v jeho celovečerních projektech Hry prachu (2001) a Zdroj (2005). První zachytil dění okolo pražského zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a získaly řadu cen. Zdroj se investigativními metodami dostal k jádru problematických lidsko-právních souvislostí těžby ropy ve zbídačeném Ázerbajdžánu. Byl oceněn více než dvěma desítkami cen včetně zahraničních.
