RECENZE: Barry Seal to hraje na všechny strany a na peníze bere hrábě

To hlavní z příběhu Barryho Seala dokázal před nedávnem seriál Narcos odvyprávět zhruba za sedm minut s dovětkem, že kdyby chtěl Seal žít dlouhý život, měl pracovat pro Kodak. Vedle lakoničnosti byla plusem epizodky také relativně věrná podoba postavy s ne zrovna sympatickým chlapíkem, který byl v první řadě (a sám od sebe) pašerákem drog a do sympatického hrdiny měl podle všeho poměrně daleko.

Snímek Barry Seal: Nebeský gauner vzal podivuhodný příběh tohoto muže za jiný konec. V ak čním dramatu s lehkým komediálním nádechem jej ztvárnil Tom Cruise, jakýsi inverzní obraz skutečné podoby Barryho Seala. Jistě i v souvislosti s tím nabyl hrdina obecně mnohem přívětivějších rysů: počínaje nastartováním jeho pašerácko-špionské kariéry (dovážet doutníky z Kuby je o dost omluvitelnější než vozit plastickou trhavinu do Mexika) až po spořádaný rodinný život, jejž se snaží vést, příjemnou povahu a –jak jinak – odzbrojující úsměv.

Věrni anglickému názvu snímku American Made líčí scenárista Gary Spinelli a režisér Doug Liman osud Barryho Seala jako produkt americké společnosti, důsledek pokrytectví nejprve Carterovy a posléze Reaganovy administrativy a přímý výtvor tehdejších zpravodajských her. Doba a její představitelé proměnili chlapíka s vášní pro létání v „gringa, který vždy doručí, co je potřeba“.

RECENZE: Nolanův Dunkerk je frontální atak na diváka. Sluší mu obří plátno

Filmový Barry je znuděný pilot dopravních letadel společnosti TWA, kterému jednoho dne zčistajasna vstoupí do života agent CIA Monty Schafer. Ví o Barryho hříšku s kubánskými doutníky a o to je pro něj snazší šikovného pilota rychle naverbovat. Nejprve ke špionážním přeletům nad Střední Amerikou, během nichž s drzou odvahou pořizuje detailní fotografie nepřátelských jednotek, posléze k tajné dopravě zbraní nikaragujským Contras, které Reaganova vláda nemůže podporovat oficiálně, následně k dopravě samotných Contras k výcviku do USA.

Mezitím už ovšem Barryho Seala naverboval také kolumbijský Medellínský drogový kartel, takže své špionážní cesty spojuje s dopravou milionových zásilek drog do USA a zbraně určené vlažným nikaragujským spojencům USA posléze vozí raději mnohem vděčnějším kolumbijským drogovým bossům. Od CIA dostal Barry jako dárek vlastní letiště, kde vybudoval svou letku, jež celý ten ilegální, a přece vládou podporovaný byznys provozuje ve velkém. Daří se jim to například i proto, že Barryho piloti díky informacím od protidrogové agentury DEA dobře vědí, kudy mají letět, aby je nikdo nevyhmátl.

Celý propletenec nabývá čím dál absurdnějších rozměrů, Barrymu a jeho manželce se doma kupí hotovost takovým způsobem, že už ji zkrátka není kam ukrývat, a když ji vyhrabe pes a bankovky létají po zahradě, zmožený Barry jen přislíbí, že to ráno shrabe. Samozřejmě že se ucho musí utrhnout: děje se tak opakovaně, Barry ale vždy z průšvihu nějak vybruslí. Dokud tajné služby nevymyslí operaci, která Barryho Seala do opravdy proslaví a zároveň definitivně zničí. Právě on totiž (skutečně) pořídil snímky, které Reaganovi umožnily poukázat na propojení nikaragujského režimu s kolumbijskými pašeráky drog.

Doug Liman, jehož nejcennější režijní prací byl první film z bourneovské série Agent bez minulosti (2002), vypráví Barryho příhody s mírnou ironií a místy je rozehrává až do vděčných groteskních skečů. Tom Cruise, dá se říci, dává Barrymu Sealovi to nejlepší ze svého rejstříku a pro publikum nejspíš nebude těžké se s hrdinou identifikovat. Postavě, kterou filmaři vytvořili, ovšem přece jen cosi chybí. „Gringo, který vždy doručí, co je potřeba“ není ani takový padouch, ani taková oběť systému, aby jeho příběh vzbudil rozhořčení či soucit. „Nebeský gauner“ Barry Seal posloužil tvůrcům především k lehce stravitelnému kritickému výkladu jedné epochy amerických dějin. Drobným, ale důležitým kamínkem v mozaice oné doby byl skutečný Barry Seal – a je otázka, zda právě ten v Limanově obrazu trochu nechybí.