20. října 2019 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Bujaré folkrockové padesátiny. Kapela Steeleye Span nahrála další skvělou desku

Stále autentičtí. I když Steeleye Span prošli personálními změnami, nepřestali... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Stále autentičtí. I když Steeleye Span prošli personálními změnami, nepřestali... | foto: PARK RECORDS

LONDÝN Legendární britská kapela Steeleye Span vydala k 50. výročí založení novou řadovou desku. Zní živelně a zdravě.

Z první sestavy jedné z nejvýznamnějších skupin ostrovního elektrického folku zbyla jen zpěvačka a „principálka“ Maddy Priorová a to je paní od rány. Zbytek muzikantů se průběžně měnil i omlazoval. Neznamená to však ztrátu autenticity. Dnešní Steeleye Span mají plné právo nazvat výroční album Est’d 1969, „Založeno 1969“.

Obsazení kapely bylo vždy proměnlivé. Steeleye Span uvedl do chodu basista Ashley Hutchings poté, co odešel od stylotvorných folkrockerů Fairport Convention, aby vytvořil „něco ještě progresivnějšího“. Rovnocennými partnery mu tehdy byli Maddy Priorová a Tim Hart, působící předtím v respektovaném folkovém duu. Ale zatímco notorický zakladatel průkopnických folkrockových spolků Hutchings opustil Steeleye Span už v roce 1972 a dal dohromady Albion Band, zpěvačka táhla kapelu dál k největším úspěchům. Její přítomnost zaručuje okamžitou rozpoznatelnost „zvukového rukopisu“ kapely. S kým máme čest, prozradí už vícehlasý úvod Harvest, první píseň alba.

I další hudebníci mají v sestavě dlouhou historii, bubeník Liam Genockey se například ke Steeleye Span poprvé přidal koncem 80. let. Dnešní sound i styl Steeleye Span je modernizovaný a průrazný, ale zároveň zachovává kontinuitu. Energii přitom dodává muzice i temperamentní mladá houslistka Jessie May Smartová, označovaná za jeden z největších talentů současného ostrovního folku.

Ochrannou známkou Steeleye Span zůstává i přístup k materiálu. Převládají autorské ohlasy staroanglických lidových písní, balad a morytátů, ovšem zaranžované a hrané s rockovým odpichem. Když zpěvačka odpovídá mužským hlasům v rozmáchlém kusu Old Matron, je v tom hodně zdravé sebeironie. Zvuk kapely se v této písni trochu blíží Jethro Tull, což ovšem není ani náhoda, ani kopie. Ian Anderson z Jethro Tull zde hostuje a jeho charakteristická flétna prostě nedá jinak.

Pištec přišel na návštěvu

Ian Anderson na oslavu padesátého výročí logicky patří. Se Steeleye Span spolupracoval už v 70. letech, produkoval jejich album Now We Are Six (1974) a Maddy na oplátku zpívala sbory s Jethro Tull v písni Too Old To Rock’n’Roll, Too Young To Die (1976). Později Jethro Tull vypomáhali Priorové na sólové dráze.

Sympatické je, že na narozeninové desce kapela nerecykluje použitý materiál. V rámci svého stylu se dívá spíše dopředu. Jedinou výjimkou je úprava lidovky My Husband’s Got No Courage In Him, použitá v druhé části skladby Domestic. Tu ovšem dříve nehráli Steeleye Span, ale jen Maddy Priorová na desce dua s June Taborovou Silly Sisters (1976). Co víc, nová verze tradicionálu snese srovnání s verzí nazpívanou „zamlada“, snad je i lepší, nebo spíše jinak výborná. Když se Priorová nad hutným, hardrockovým rachotem kapely pustí do křiku „můj manžel v sobě nemá žádnou kuráž, přála bych si, aby radši skapal“ (nepohoršujme se nad nevýchovnými texty anglických lidovek, několik zdejších má prakticky stejný obsah), dostane skladba skutečně strhující náboj.

Dojemné předávání štafety mezi muzikantskými generacemi naznačuje závěrečná a capella zpívaná balada Reclaimed, se svým způsobem optimistickým textem: „Kořeny a čas rozervou beton a železo / voda a břečťan vydrolí maltu / všechno, co člověk postavil, se obrátí v bahno… jenže vše se pak zase zezelená.“ Pro mámu Maddy skladbu napsala dcera Rose-Ellen Kempová.

Že se deska Est’d 1969 vydařila, není navíc u současných Steeleye Span výjimka či pouhé mimořádné vzepnutí kvůli kulatému výročí. Na rozdíl od jiných pamětnických sestav se kapele daří pouštět do světa jednu dobrou desku za druhou, byť nahrávky už pochopitelně nedosahují takového významu jako nadčasové opusy ze 70. let. Návrat do formy potvrdil titul Wintersmith (2013) s písněmi inspirovanými knihou ze zeměplošské série Terryho Pratchetta, velkého příznivce Steeleye Span, který tehdy symbolicky přispěl i recitativem. Velmi povedené je i minulé album, Dodgy Bastards (2016).

Podle recenzí a očitých svědků už sice Maddy Priorová na koncertech pěvecky neutáhne zdaleka to, co dřív, ale kapela jako celek šlape. Přitom pořád aktivní legendární spolek u nás dosud nekoncertoval. Snad by padesátiny Steeleye Span mohly posloužit jako dobrá záminka pro dramaturgy zdejších festivalů?

STEELEYE SPAN: EST’D 1969

Park Records, 2019

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Prof. Vladimír Tesař, zakladatel a přednosta Kliniky nefrologie 1. Lékařské... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Hra o 80 tisíc: kolik peněz navíc mohou rodiče získat a jak to udělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Rodičovský příspěvek se od ledna zvýší ze současných 220 tisíc korun až na celkových 300 tisíc. MF DNES přináší návod –...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

Test celoročních pneumatik | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!