Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Kultura

RECENZE: Čekal a chtěl od Billyho Gibbonse někdo něco nového?

Billy Gibbons foto: Michal Klíma, MAFRA

Předák texaských bluesrockerů ZZ Top, kytarista Billy F. Gibbons, dělí v poslední době svůj čas mezi prací s kapelou a sólovými projekty. Předchozí dvě alba psaná na jeho jméno byla od kapelového úvazku dost rozdílná. Novinkou Hardware jako by mimoděk vytvářel jakési „paralelní ZZ Top“.
  18:00

Když Gibbons v roce 2015 debutoval albem Perfectamundo, bylo to dvojí překvapení. Jednak v samotném faktu, že leader ZZ Top má potřebu vedle kapely, v níž se jistě realizuje po libosti, ještě kráčet po jiné cestě. A jednak ve stylu alba, jež bylo ovlivněno afrokubánskými rytmy a kromě nezaměnitelné Gibbonsovy kytary je pro ně typická záplava perkusí a také elektrické varhany Hammond.

Druhé kytaristovo sólové album Big Bad Blues z roku 2018 leccos napovídá už svým názvem. A opravdu, přestože bluesová linka se táhne celou drahou ZZ Top, a Gibbons se navíc jako host účastnil nespočtu ryze bluesových projektů, nikdy před tímto albem o své lásce k tomuto klíčovému žánru neřekl tolik – a vlastně taky nepředvedl vcelku, jak dobře ho ovládá.

Jestliže měl nyní potřebu přijít s novým, tedy už třetím sólovým albem (pro kontext připomeňme, že ZZ Top poslední album La Futura vydali v roce 2012, novinku průběžně ohlašují půldruhého roku, měl by na ní údajně hostovat Jeff Beck), byla otázka, jakou stylovou cestu zvolí.

Vlastně ale asi málokoho překvapí, že se tentokrát vrátil ke svému klasickému stylu texaského bluesrocku. Těžko od jedenasedmdesátníka čekat nějaké zásadnější výkruty, o které navíc jeho fanoušci nejspíš ani nestojí.

Gibbons album doprovází výroky o tom, jak se natáčelo v létě, ve vedru, v poušti, mezi kaktusy a chřestýši. I to, nejen hudba, která na podstatné části alba Hardware zní, je klasická výbava ZZ Top, to ví každý, kdo viděl nějaké jejich klipy a zná svéráznou estetiku téhle poněkud bizarní kapely.

Mezi všemi těmi dusavými songy, kterým samozřejmě vévodí Gibbonsova kytara v doprovodech, ale i umírněných, ale dokonale stylových sólech, samozřejmě nemůže nezaujmout řachanda Stackin’ Bones, ve které jsou protikladem Gibbonsovu chrapláku sezpívané vokály sester Lovellových, takto čím dál světově proslulejšího dua Larkin Poe.

Trochu v nejlepším slova smyslu pokleslé romantiky ve své duši odhaluje Gibbons na podkladu vrnících hammondek v baladě Vagabond Man, zásobárnu podivných zvuků bůhvíjakého původu otevírá v netypicky rytmizované a hodně „děravé“ Spanish Fly. Ukázkový tex-mex předvádí v jediném coveru alba, anglicko-španělské Hey Baby, Que Paso od kapely Texas Tornados fenomenálního harmonikáře Flaca Jiméneze. A vymyká se samozřejmě i esence americké pouštní romantiky v závěrečném recitativu do hudebních vyhrávek Desert High s odkazy na Jima Morrisona, Grama Parsonse a Keithe Richardse.

Vzato kolem a kolem, mezi těmi dvanácti písničkami jich je vlastně celkem dost, které by se asi opravdu pro ZZ Top nehodily...

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...