Dlouhá proluka mezi albem Silently Dawning (2008) a novinkou Autumn Tales samozřejmě neznamená, že by o Davidu Dorůžkovi nebylo slyšet. Spolupracoval s řadou jiných umělců, jako hudebník nebo skladatel se podílel na mnoha nahrávkách. Nicméně čas na zformování nového tria spolu s kontrabasistou Jiřím Slavíkem a bubeníkem Martinem Novákem a přípravu materiálu (tedy složení vlastních skladeb a výběr převzatých) si udělal až loni v létě. Nahrání dvanácti skladeb trio věnovalo v prestižním studiu Sono pět říjnových dní.
Vzájemné pochopení
Repertoár alba je sice stylově a výrazově velmi členitý, rozhodně má ale společného jmenovatele. Není snadné jej popsat, na hudbu nelze pasovat exaktní měřítka. Rozhodně ale platí, že Dorůžka ve většině skladeb prezentuje svůj velmi citlivý, rozvážný hráčský rukopis a bravurní improvizační představivost.
Ale jsou chvíle, kdy mate tělem. Když třeba hned úvodní vlastní skladbu Glaciers Melting graduje hrou na tak zkreslenou kytaru, že by jejím zvukem nepohrdli ani alternativně rockoví experimentátoři. Anebo když naopak v závěrečné ukolébavce Sh’chav beni židovského autora Shaloma Charitonova doprovází v jakémsi až „harfovém“ modu nádhernou melodii, kterou hraje smyčcem kontrabasista Jiří Slavík.
A vůbec, přestože je hlavní osobností alba David Dorůžka a jeho elektrické a v relativně hojné míře i akustické kytary, nepřeslechnutelný je podíl jeho partnerů. Ve Slavíkově případě kromě až „párově“ působícího vzájemného pochopení a střídání různých hráčských přístupů (smyčcem se zde na kontrabas vůbec hraje častěji, než je v žánru zvykem, dominantní je i melodie v impresionistické Dorůžkově skladbě Tale of the Autumn Sea) je to také dvojí autorský vklad. Jeho vysloveně epický Vláček motoráček patří k nejhravějším momentům alba. ̈
I Martin Novák své nástroje rozehrává mnoha způsoby: v malebném Song from the North volně vytváří atmosféru a třeba v Shir Hamidbar (přes hebrejský název Dorůžkově vlastní skladbě) pohání orientální ladění stupňovanou rytmizací bubnů i bubínků.
Ohlasy židovské i arabské hudby, domácím folklorem přiživená klasika v případě miniatury Bohuslava Martinů Opuštěný milý, ji svým způsobem rozvíjející kytaristova Homeland Elegy a do toho reminiscence meziválečného hitu Hm, hm, ach ty jsi úžasná. Tak rozličné inspirace, a přitom jasně vystavěné album, z kterého nic nepřečnívá. Mistrovské dílo.
