Kdo by si totiž myslel, že mysl strojvůdců se zaobírá především tím, jak dodržet jízdní řád, mýlil by se. Mašinfírové v Deníku strojvůdce celoživotně a osudově řeší v podstatě jediné téma: nešťastníky, které co chvíli přejedou na kolejích. „S tátou jsme srazili 53 lidí, 40 mužů a 13 žen,“ vzpomíná strojvůdce před penzí Ilija (Lazar Ristovski). Sám má na kontě 28 mrtvých. „A i s dědečkem jsme srazili dokonce 66 lidí.“
Být strojvůdcem je hořké poslání a lidské oběti při jeho výkonu představují nevyhnutelnou nutnost. Proto se Ilija usilovně snaží zabránit tomu, aby šel v jeho šlépějích také jeho adoptivní syn Sima. Ten však po ničem jiném netouží a nakonec si prosadí svou. Ilija ustoupí a poskytne Simovi tvrdý železničářský výcvik. Jenomže ani ten nemůže Simu připravit na zásadní okamžik, kdy poprvé někoho srazí. A onen iniciační moment ne a ne přijít: Sima trpí jako zvíře, nejí a nespí, protože ví, že ta událost je nezbytná a bez ní nikdy nebude skutečným strojvůdcem. Ilija už se na to nemůže dívat a rozhodne se zakročit...
RECENZE: Masaryk míchá trochu kokainu s hodinou dějepisu |
Režisérovi Milosi Radovičovi se podařilo vytvořit kompaktní, pitoreskní a vlastně jen trochu absurdní fikční svět, v němž platí zvolená pravidla – a v jejich rámci se odehrává lidský příběh. Troufalá balkánská anekdota samozřejmě skrývá i hlubší tóny: malá sousedská komunita železničářů žijících v depu je propojena nejen běžným přátelstvím, ale i tím, že každý tu ztratil někoho blízkého pod koly lokomotivy a leckdo někomu přejel příbuzného. V zemích bývalé Jugoslávie (snímek je srbsko-chorvatskou koprodukcí) je takové povědomí nejspíš stále bolestně živé, rezonovat ale může v o něco delší historické perspektivě třeba i ve střední Evropě. „Nikdy nás neodsoudili, protože jsme nebyli vinni,“ hájí Ilija minulost svou i své rodiny. A jeho pokračovatel Sima zoufale čeká na svou první oběť, která sice dlouho nepřichází, ale každý ví, že dokud budou jezdit vlaky, budou pod jejich koly umírat lidé.
DENÍK STROJVŮDCE Srbsko, Chorvatsko 2016 Hrají: Lazar Ristovski, Petar Korac ad. Premiéra 30. 3. |