19. srpna 2017 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Everything Now. Oheň Arcade Fire chladne

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
A to je vše, přátelé. Arcade Fire už světu dali, co dovedli, a na další velké... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy A to je vše, přátelé. Arcade Fire už světu dali, co dovedli, a na další velké... | foto: REPRO LN

Kanadská kapela přizvala k produkci alba Everything Now tým snů. Muzikanty z Portishead, Pulp či Daft Punk. Pomoc zralejších kolegů žel nezamaskuje docházející nápady i energii.

Nebylo by spravedlivé páté řadové album kapely rovnou sestřelit. Arcade Fire zůstávají sympatickým projektem. Jejich propojení indie rocku s taneční hudbou zajisté stále dokáže fanoušky těšit.

Upřímně působí také angažovanost skupiny. Třeba strachování se kapely o osud demokracie na lednovém protitrumpovském singlu I Give You Power. Přizvali na něj legendární gospelovou pěvkyni a aktivistku Mavis Staplesovou a výtěžek z prodeje věnovali Americkému svazu pro občanské svobody (American Civil Liberties Union). Tuto hymnickou a zároveň taneční skladbu, jakýsi elektronický ohlas na Give Peace A Chance pro 21. století, ovšem na albu Everything Now nakonec nenajdeme. Stylem by tam nezapadla. Jenže jejím vynecháním se Arcade Fire připravili o téměř veškerý vnitřní oheň, který snad mohl z nové desky sálat.

Primavera Sound 2017: Arcade Fire
Primavera Sound 2017: Arcade Fire

Hned titulní skladba Everything Now působí nikoliv současně, ale spíše jako recyklace pokleslého syntezátorového diska počátku 80. let. Následující píseň Signs Of Life by svým retro funkem bavila, nebýt banálnosti refrénu vzbuzujícího pocit „tohle jsem už mockrát slyšel – jinde au jiných“. Což bohužel platí pro většinu alba.

Někdy je dobře vyjadřovat se jednoduchými, přímočarými, účelnými hudebními prostředky. Jenže s nedostatkem neotřelých skladatelských nápadů, kdy se většina písní až na výjimky omezí na základní, kolovrátkově opakovanou kadenci (tj. ustálenou posloupnost akordů dané tóniny), jde ruku v ruce malá vynalézavost soundu. Nic z toho by nevadilo, v popu i rocku je to běžné a Arcade Fire si nikdy nehráli na velké umění. Kdyby ovšem nechyběl také přesvědčivý drive neboli tah.


Kritika, parodie, nebo pokleslost?

Druhý singl vyjmutý z alba, Creature Comfort, samozřejmě může svojí chytlavostí na tanečních parketech skvěle zabírat. Zároveň ovšem ilustruje zmíněné tvůrčí rozpaky. Má jít o kritiku dnešní touhy po „levném komfortu“, obžalobu společnosti, která nás tlačí do konformity, pustoty konzumu. Jenže ve výsledku píseň působí spíše jako oslava zmíněných chorob společnosti. Už úvodní sequencerová basová linka jako by vypadla z tisíce podobných konzumních synthpopových hitů.

Přitom s produkcí této skladby vypomáhali Geoff Barrow, zakládající člen Portishead, a Steve Mackey, baskytarista Pulp a producent kapely Florence and The Machine. Tedy právem uznávané muzikantské osobnosti, které vždy měly nápadů na rozdávání i vytříbený vkus.

Možná je vinna právě přesilovka producentů, mezi kterými dále figurují například pařížský DJ Thomas Bangalter, člen dua Daft Punk, či Markus Dravs, ověřený spolupracovník Arcade Fire se zásluhami u Björk, Coldplay i Mumford & Sons. Ne že by dělali špatně spoji práci. Možná se naopak poctivě snažili potlačit vlastní ega a vypíchnout klady kapely. Jenže jediné pojítko alba, na kterém se poté shodli, bylo to prvoplánové.


Až se vnucuje rouhavá parafráze přísloví: Kde nic není, ani producentské eso nebere. Jenže to zní zase až příliš tvrdě. Navíc pár zajímavých momentů album nabídne. Akorát od Arcade Fire, držitelů Grammy, Brit Awards a dalších hodnotných trofejí, navíc autorsky odpočatých po tvůrčí dovolené (dvouletá pauza v koncertování, čtyřletý odstup od předchozího zdařilého titulu Reflektor), bychom asi čekali více.

Špatná není například miniatura Infinite Content, kterou kapela zařadila na album ve dvou navazujících, ostře kontrastujících verzích. Nejprve zahranou s až punkovým nápřahem, podruhé jako lenivou barovou záležitost. Neurazí ani píseň We Don’t Deserve Love; je křehce baladická a bez pachuti kýče. Silněji zapůsobí také textová ironie Put Your Money On Me („vlož do mě všechny svoje prachy/a já tě nikdy nenechám odejít“), byť hudební složka trochu pokulhává. Leda by bylo záměrem parodizovat a rozředit esenci diskotékového rytmu Lay All Your Love On Me. Ehm, jistě, to byl ten hit od ABBA.

Jak bylo naznačeno v úvodu recenze, nebylo by fér rovnou lámat nad Arcade Fire hůl. Svoje kvality v minulosti dokázali. Album Everything Now sice nehoří, ale aspoň doutná. Třeba z té zakouřené bezradnosti kapela vybloudí a vykřísne novou jiskru.

Arcade Fire: Everything Now

Sonovox/Columbia, 2017

Celkový čas: 47:11

Tomáš S. Polívka, hudební publicista
  • 0Diskuse

Najdete na Lidovky.cz