Neděle 15. prosince 2019svátek má Radana, Radan 9 °C občasný déšť Předplatné LN
17. listopadu 2019 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Hilda aneb Opožděná premiéra. Mělo vůbec smysl tuto inscenaci uvádět?

Hilda anebo o vykořisťování. Hru Marie N´Diaye uvedl Tomáš Loužný. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hilda anebo o vykořisťování. Hru Marie N´Diaye uvedl Tomáš Loužný. | foto: X10

PRAHA Divadlo X10 uvedlo v české premiéře v režii Tomáše Loužného hru dvaapadesátileté Francouzky se senegalskými kořeny Marie N’Diaye Hilda. Text, napsaný v roce 1999 původně pro rozhlas, čekal tedy na zdejší nastudování dvacet let...

Hra vypráví o dobře situované (bělošské) paní Lemarchandové, která si vyhlédne za svou služku Hildu – (černošskou) ženu, jejíž rodina má finanční problémy. Na Hildiných službách se domluví s jejím manželem a s ním také probírá následující vývoj svého vztahu s Hildou (Hilda ve hře „naživo“ vůbec nevystupuje). Lemarchandová si obratnou manipulací Hildu de facto přivlastní, odvede ji od rodiny, „vyždímá“ ji a nakonec „odloží“ – Hilda se pro ni stane mrtvou. Manželovi nezbývá než si pořídit k sobě a svým dětem jinou partnerku – Hildinu sestru Corinnu.

Hra, mající lehce absurdní modelový ráz, je napsána a la these. Hovoří o moderní podobě otroctví. Anebo také, obecně nahlédnuto, o – patřičným ideologickým slovníkem řečeno – projevech kapitalistického kolonialismu, při kterých jedna (nadřazená) vrstva (či rasa) vykořisťuje druhou... Hra víc než tuto tezi (její ilustraci) nenabízí. Má velmi slabý dramatický (a divadelní) potenciál. A navíc: co snad mohlo před dvaceti lety působit aktuálně, je dnes vytěsněno naléhavějšími otázkami. Třeba i obdobnými, ale v mnohem nuancovanější podobě.

Režisér Tomáš Loužný ve své inscenaci jde „po textu“. Vcelku šikovně jej aranžuje, dostat z něj ale něco víc se mu nedaří. Nelze se divit – když není z čeho brát...

Jevištní prostor (jak už se v rozlehlých vybydlených nedivadelních prostorách DUP 39 stává zvykem) vymezuje obdélníkové plátno (žluté barvy) na zemi. Za ním se nachází místo pro hudebníka (Jindřich Čížek), který inscenaci doprovází naživo. Dále se využívá jen několika mála rekvizit (zvětšovací sklo umístěné na stojanu; lampa, jež visí ze stropu; automobilový přívěs).

Paní Lemarchandovou hraje Lucie Roznětínská. Postavu drží v jednotné stylizaci noblesní roztomilé dámy, jejíž rozkazovačnost a manipulativnost prozrazuje především opakovaným gestem vztyčené ruky. Pro to, aby bylo možné vytěžit z postavy víc, než nabízí text, by však bylo třeba, aby byl hereččin jinak výstižný projev o něco tvárnější. Hildina muže hraje Pavel Neškudla. Jeho Frank reaguje na slovní „sóla“ paní Lemarchandové většinou jen strohými odpověďmi (a případně emocionálními výlevy), přesto se herci daří podat věrohodný, realistický výkon. Sestavu doplňuje Nataša Mikulová, která hraje jednak drobnou úlohu Corinne, a jednak účinkuje jako zpěvačka (jež je i jakýmsi vtělením Hildy), která Čížkovi pomáhá s hudební složkou inscenace. Čížek složil hudbu ve stylu pokleslého elektronického popu 80. let. Proč zrovna v něm, není příliš jasné, nicméně jednotvárně ubíhající inscenaci se mu tím daří oživit. Oživení přinášejí i Loužného režijní úkroky do mystičtějších, hororových nálad – například v momentech podání „ďábelské ruky“ (rozuměj tučné výplaty za Hildinu práci) paní Lemarchandovou Frankovi. V konečném výsledku jde ale o pouhé ornamenty – slibují „něco víc“, k nějakému významovému posunu v inscenaci však nedochází.

Inscenace má očekávatelný, nepřekvapivý průběh. A stejně jako při čtení hry, vnucuje se i při jejím sledování jako klíčová otázka: mělo smysl Hildu, navíc takto opožděně vůbec uvádět?

MARIE N’DIAYE: HILDA

Překlad: Zdeněk Bartoš

Režie: Tomáš Loužný

Výprava: Kateřina Jirmanová Soukupová

Divadlo X 10, premiéra 18. 10. v prostoru DUP 39

Premium

Zoufale jsme se snažili postřeleného muže zachránit, líčí lékař z Ostravy

Hrudní chirurg Marcel Mitták | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Hrudní chirurg Marcel Mitták z Fakultní nemocnice Ostrava se snažil s týmem zdravotníků zachránit jednoho z těžce...

Premium

Na Gottově pohřbu jsem se bál, že spáchám atentát na Zemana, říká Strach

Jiří Strach | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Každý se ho ptá na Anděla Páně 3. Jiří Strach ale trpělivě vysvětluje, že to nezáleží jen na něm. „Rozhodujeme o tom...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Průvodce Lukáš Lev | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...