RECENZE: Jak si ochočit obří mouchu. Francouzská komedie nabízí hravou surreálnost

Jean-Gab a Manu ji naleznou v kufru auta, které Manu ukradl na ulici, aby mohl splnit jistý úkol. Ten jde ovšem po nálezu zmíněného hmyzu zcela stranou: hlavně proto, že moucha má rozměry většího psa. Ta samotná skutečnost přátele nijak nezaskočí, otevře však před nimi řadu otázek a možností. Hlavně Jean-Gab je posedlý myšlenkou, jak by bylo skvělé si mouchu ochočit a pověřovat ji různými úkoly.

Než ale vůbec může na drezúru dojít, musí se trojice vyrovnat s mnoha úskalími a dramatickými situacemi. Například když se ocitnou v sídle mladé ženy, jež považuje Manua za svého někdejšího spolužáka. Existenci mouchy je nutné tajit, což ale dost ztěžuje přítomnost podezřívavé přítelkyně paní domu, která navíc trpí poúrazovou poruchou řeči, takže namísto běžné intonace neustále podebraně řve. 

V roli otravně obezřetné Agnes září Adele Exarchopoulosová (známá z lesbického dramatu Život Adele z roku 2013) a její bizarní projev dodává snímku další odstín absurdity (je štěstí, že v ujetém evropském filmu se ještě lze pobavit tak nekorektním způsobem). Radost pohledět je ovšem i na herecké výkony obou hlavních představitelů Grégoira Ludiga a Davida Marsaise: svět, kde je všechno normální až na jednu obří mouchu navíc, zabydleli s odzbrojující samozřejmostí.

Quentin Dupieux ve snímku, jehož původní název Mandibules by se asi doslova přeložil jako Kusadla, nabízí hravou surreálnost, trochu škodolibosti a zároveň docela upřímnou chválu přátelství, které může dojemně kvést i mezi takovými břídily (nebo možná zejména mezi nimi), jako jsou Manu a Jean-Gab. To vše v komedii, která se nemusí příliš starat o to, aby všechny její dějové zákruty byly kdovíjak propracované. Moucha přebije vše.