RECENZE: Láska a dálka. Odpověď na to, co v manželství nedělat, nabízí snímek Konec lásky

Příběh Francouzky Julie a Izraelce Yuvala vypráví Keren Ben Rafaelová skrze obrazovky, jejichž pomocí spolu manželé zůstávají v kontaktu, i když jsou vzdáleni tisíce kilometrů. Yuvalovi vypršelo francouzské vízum a obnovit si je může jen v Izraeli. Protože nastane jakýsi problém s razítkem na oddacím listu, nucené odloučení se protahuje a Yuval zůstává odříznut od milované ženy a od nedávno narozeného syna Lennyho.

Zpočátku to ani nevypadá jako tak velký problém: technologie umožňují bezmála zázraky a Yuval s Julií se mohou pomilovat málem jako by leželi vedle sebe. Yuval může vzít Julii na pláž, kde se seznámili, a ona si jej může odnést do ložnice. Jenom když by Julie ráda poslala za plačícím Lennym Yuvala místo sebe, ukáže se celkem zřetelně, co je realita a co iluze.

S tím, jak odloučení trvá, se podobné důkazy začínají množit. Julie řeší dilemata aktivní matky, snaží se skloubit péči o Lennyho s prací a se společenským životem. Její vztah s vlastní matkou je krajně problematický, a tak by o to více ocenila Yuvalův návrat. Yuval ovšem také strádá. Nemožnost být doma s Julií jej ničí: žárlí na její návštěvy (zejména když je to Juliin kolega a na sobě má Yuvalův svetr) a má nevyčerpatelnou zásobu připomínek k tomu, jak by se podle něj měla Julie starat o Lennyho.

 Zároveň se z odstupu dívá na své šance navázat v Paříži na dosavadní kariéru fotografa a je čím dál skeptičtější. Cítí se dobře se svou izraelskou rodinou a přáteli a chvílemi to vypadá, jako by o obnovu francouzského víza snad ani moc nestál. Začíná zpochybňovat kdysi pevnou dohodu o životě v Paříži a raději by viděl Julii v Izraeli: krize je na světě.

Varování pro distancovaný svět

Snímek natočila Keren Ben Rafaelová už loni, ale pandemie koronaviru mu ještě dodává na aktuálnosti. Komunikace pomocí obrazovek se stala běžnou součástí životů mnoha lidí a Konec lásky názorně předvádí její možná úskalí. Snaha nahradit fyzickou blízkost vede Julii a Yuvala až k posedlosti vzájemným sledováním, paradoxně ke ztrátě soukromí a osobního prostoru. Zároveň se čím dál více projevují jejich povahové i kulturní rozdíly, o různých charakterových kazech (především těch Yuvalových) nemluvě.

Jistým hendikepem snímku je, že jeho název Konec lásky je vyčerpávající, film skutečně nenabízí víc než předem avizovanou observaci postupně erodujícího vztahu. Zobrazuje však ten postupný smutný úpadek natolik plasticky a přesvědčivě, že si s minimalistickým zadáním nakonec vystačí. 

Velkou zásluhu na tom mají oba představitelé hlavních rolí, Judith Chemlaová jako čím dál vyčerpanější Julie a Arieh Worthalter jako čím dál ztracenější Yuval. Třetí hvězdou filmu je pak roční Lenny Dahan, jehož herecký výkon v dechberoucí scéně v závěru filmu patří k malým filmařským zázrakům.

Konec lásky je procítěný povzdech nad složitostí vztahů v dnešním světě a snad i varování těm, kdo ještě svou šanci nepropásli. Příkladů, co v manželství (nejen v tom na dálku) nedělat, je v něm dostatek.