Grögerová ze stínu vystoupila teprve v posledních deseti patnácti letech svého dlouhého života, po Hiršalově smrti. Za knihy Branka z pantů, Čas mezi tehdy a teď nebo Rukopis posbírala ceny a dočkala se jisté slávy. Ta trvá i posmrtně, jak dokazuje právě vydaný titul Lístky.
Nejde o knihu autorskou, ale editorskou (sestavili ji Michaela Jacobsenová a Marek Stašek). Jde o výběr z pečlivě vedené kartotéky, kam si Grögerová ukládala od konce osmdesátých let nejrůznější písemnosti osobní povahy: počínaje bohatými výpisky z četby, které tvoří páteř přítomné publikace, a konče drobnými poznámkami, komentáři, aforismy, vzpomínkami. Nejde o hotové dílo, jde o „návod k upotřebení“, o pohled do autorské dílny, exkurzi do jedné myšlenkové laboratoře. Jsou tu k mání stovky hesel, „odstřižků“ pestré a živé látky, z níž vyrostla autorčina pozoruhodná beletristická práce. V té se prolínají roviny experimentální a dokumentární: na jedné straně radikální hry s formou, které si berou na paškál kolabující mezilidskou komunikaci (Meandry), na druhé straně citlivá rekonstrukce vlastních, potažmo rodinných dějin (od Branky z pantů po Můj labyrint).
RECENZE: Počátek. Koho symbolog Robert Langdon profackoval tentokrát?![]() |
Hesla jsou řazena podle abecedy a nejvíc jich patří nejobecnějším fenoménům, jako je život, víra, vesmír, umění, mýtus, duše, člověk, čas, bůh. Grögerová k nim přistupuje z nejrůznějších pozic: filozofie, teologie, sociologie, astronomie a samozřejmě praxe i teorie kultury. A bere především v zahraniční, německé a francouzské literatuře; z české si vypisuje pomálu, opakovaně se vrací jen k Janu Patočkovi a Václavu Černému. Co autorčin osobní slovník povyšuje na inspirativní četbu, je dvojí: zaprvé víra, že krizi současného člověka, civilizace, může odmocnit jedině umění; zadruhé pak tušení, že za viditelným světem, v němž žijeme, funguje odpradávna ještě jiný svět –svět magických her, mýtů a tajemství, jakési prvotní čistoty. Tady se asi nejlépe odráží dualita autorčiny tvorby, přirozená aliance vědomého a nevědomého, kritického rozumu a spontánní intuice.
Mezi favorizovanou četbu Bohumily Grögerové patřily Základní pojmy esejisty a básníka Petra Krále. Lístky jsou knihou povahově blízkou. Oba tituly pracují s potenciálem textového fragmentu, oba předkládají jistou filozofii autorského života i díla v kostce. A navíc mají smysl pro humor, respektive pro absurdní komiku. Lístky jsou inspirativní jak v nadčasových pravdách („Psaní je jako smrt – je tvé a nikoho jiného“), tak v trefné kritice malé české současnosti: „Inteligence ohrožuje jistotu každého společenského systému.“ Poslední kniha Bohumily Grögerové slouží dobře minulému, nasvětluje zpětně autorčiny předcházející tituly – a zároveň platí pro dnešek. Ideální postskriptum.
Bohumila Grögerová: Lístky Editoři: Michaela Jacobsenová a Marek Stašek Edice současné české poezie, svazek 72, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2017, 108 stran |