Pátek 23. října 2020svátek má Teodor, Theodor 14 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Pouštní bluesman a jeho prosba. Album Lindé je hudebně strhující

Mír pro Mali. Kytarista Afel Bocoum. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mír pro Mali. Kytarista Afel Bocoum. | foto: SEYDOU CAMARA & I4AFRICA

MALI Po jedenácti letech vydal nové album, Lindé, patrně nejslavnější žijící malijský kytarista Afel Bocoum. Z uměleckého spánku veteránského bluesmana probudilo tragické dění v Mali a možnost znovu spolupracovat s dávným přítelem Damonem Albarnem.

V kariéře pětašedesátiletého Afela Bocouma patří album k posluchačsky nejpřístupnějším. Ačkoliv jeho doprovodnou skupinu tvoří prvotřídní malijští instrumentalisté, jiskřivý zvuk ve výsledku šťastně ovlivnili Albarnem přizvaní hosté: afrobeatový bubeník Tony Allen, jamajský trombonista Vin Gordon nebo americká houslistka Joan as Police Woman.

 Na rovnováhu mezi západoafrickou tradicí a moderními vlivy pak dohlížel druhý producent, Nick Gold, zakladatel proslulého labelu World Circuit, který světu vedle afrických hvězd představil také Buena Vista Social Club.

Afel Bocoum hraje a zpívá pouštní blues, hudbu, kterou po celém světě proslavil jeho strýc a mentor, legendární kytarista Ali Farka Touré. Strávil po jeho boku bezmála třicet let a spojoval je hluboký vztah k rodnému městečku Niafunke, kde u řeky Niger průkopník Ali Farka „vymyslel“ svůj nedostižný bluesový kytarový zvuk.

 Ještě jedno měli společné: souběžně s hudební kariérou se oba věnovali hlavně farmaření a producentům dalo často hodně práce je přemluvit k vydávání nových alb. Afelovi zpočátku chyběly totiž sólové ambice, takže k přípravám prvního alba, Alkibar, kývl producentovi Nicku Goldovi v roce 1999 se slovy: „Když jinak nedáš, pojďme na to.“

Alkibar, což je i název Afelovy skupiny, znamená Posel velké řeky, protože na březích Nigeru vyrůstal, obdělával půdu, zplodil se dvěma manželkami tucet dětí a byl si jistý, že na vlnách jedné z jeho delt doteklo do Ameriky blues. Afel pochází z národa Songhai a Niafunke leží na severu Mali, zhruba sto šedesát kilometrů od bájného pouštního města Timbuktu. 

Nenáleží tudíž ke kastě griotů a jeho hudba, zpívaná v několika dialektech, pramení ze zcela odlišných zdrojů. Na struny akustické kytary, podobně jako Ali Farka a další severomalijští hráči, nepřenesl melodické trylkování griotských harf a louten, jeho unikátní styl vychází ze zvuku jednostrunných houslí njarka, úsporných rytmů vysušené tykve calabash a syrovosti hudby saharských Tuaregů.

Divoká krajina v okolí

Mali těžce poznamenala krutá válka na severu země, propuknuvší v roce 2012. Islámští teroristé tehdy ovládli celý sever a první, co pod přísnými tresty zakázali, byla hudba. Ničili nástroje, pronásledovali muzikanty a většinu z nich donutili utéct do hlavního města Bamako, kde dodnes bez možnosti vrátit se žije také Afel. 

„V Bamaku se hraje griotská hudba a tu my neznáme, nenarodili jsme se do ní a byli bychom za úplné začátečníky, takže jsme na svou příležitost dlouho čekali,“ vysvětlil kytarista důvod dlouholeté přestávky a nutnost přizpůsobit se novému prostředí. K natáčení Lindé, pojmenovaného po divoké krajině v okolí Niafunke, proto pozval mnoho griotských hráčů, k čemuž se na předchozích albech uchyloval jen velmi zřídka.

Jinak, podobně jako oni, považuje Afel hudbu za nenahraditelnou nositelku zpráv a takto, s vědomím, že Mali setrvává v sociálně-politické krizi, koncipoval i album. V textech nešetří kritikou, nejvíc ale s naléhavostí v hlase prosí o návrat k pospolitosti a porozumění mezi znepřátelenými národy.

 „Bez ohledu na to, odkud pocházíme a jakou máme barvu kůže, musíme se setkávat, povídat si, dívat se navzájem do očí a říkat si pravdu. Pokud toho nebudeme schopni, nevidím žádné řešení,“ uvedl skladbu Avion a s Albarnem ji proměnili v bujaře taneční panafrickou ódu na sjednocující moc hudby, zahrnující konžskou rumbu, nigerijský afrobeat, griotského hráče na loutnu ngoni Madoua Kouyatého a tři brilantní, velmi ceněné kytaristy: Mamadoua Kellyho, Oumara Konatého a Lamineho Soumana.

Albarn s Goldem dobře vnímali, jak hodně Afel stojí o dalekosáhlé vyslání důležité zprávy, takže, s myšlenkou na široké publikum, rozhoupali třeba pouštní blues ve skladbě Bombolo Liilo na Afela sice nečekaně, přesto příjemně v rytmu reggae. 

Zvonivá kora Madoua Diabatého se pak lahodně proplétá s kytarou Garba Tourého ze skupiny Songhoy Blues a Gordonovým trombonem. Yer Gando je zase krásná ukázka jemné inovace Afelovy rodné hudby: namísto kvílejících njarka se k ženským sboristkám přidává s takřka psychedelickými houslemi Joan as Police Woman.

„Z celého srdce si přeji, aby se do Mali vrátil mír,“ zpívá Afel vpblues Jaman Bisa a dobře ví proč. Letos v březnu při výbuchu miny zemřel jeho bratranec Hama Sankaré, famózní virtuos na calabash a celoživotní spoluhráč Aliho Farky Tourého. Ve skladbě Djougal si Sankaré zahrál s Afelem naposled a je víc než symbolické, že se k nim ve strhujícím rytmu přidal rovněž letos zesnulý bubenický velikán Tony Allen.

AFEL BOCOUM: LINDÉ

Vyd. World Circuit, 2020

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

David Sedmera | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Měření teploty u vstupu do pardubické nemocnice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!