Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

RECENZE: O těle a duši. Předpoklad úspěšné lásky je nenechat se semlít masokombinátem

Kultura

  6:00
Vítězný snímek z letošního Berlinale O těle a duši předvádí v kulisách až nesnesitelně brutálních příběh až nesnesitelně křehký.

Mária (Alexandra Borbélyová) pracuje jako kontrolorka kvality u masa. Snímek O těle a duší (2017). Režie: Ildikó Enyedi foto: Film Europe

Může se stát, že zejména zpočátku bude divákům této artové love story poněkud nevhodně znít v uších rozverná hudba kapely Mig 21: tolik tento snímek evokuje vzpomínku na Skřítka Tomáše Vorla. I ve filmu maďarské režisérky Ildikó Enyediové se v drsném prostředí jatek dostávají ke slovu milostné vztahy. A i když stylizace je výrazně jiná, nechybí ani zde prvek fantazie a velmi jemná komediální nadsázka.

Příběh začíná ve chvíli, kdy do masokombinátu nastoupí nová kontrolorka kvality Mária (Alexandra Borbélyová). Okolí si brzy všimne, že není tak docela „normální“: introvertní dívka má až autistické rysy, izoluje se, nedokáže nezávazně konverzovat. Zároveň je nadobyčej pečlivá a ve své funkci nepřimhouří oko ani v případě, kdy se to obecně očekává. I díky tomu se poněkud blíže seznámí s ekonomickým ředitelem Endrem (Géza Morcsányi). Ten už zlomil hůl nad svým, dříve prý bohatým, milostným životem, nejspíš i proto, že má ochrnutou jednu ruku.

Dva osamělí lidé se potkávají nejčastěji v podnikové jídelně a navzájem se intenzivně vnímají, ale o tom, co se mezi nimi ve skutečnosti děje, se i oni sami dozvědí teprve díky kuriózní náhodě. Kdosi se vloupe do skříňky s medikamenty pro zvířata a k vyšetření události si firma najme psycholožku, která podrobuje jednotlivé zaměstnance hlubinnému rozboru. (Tady je asi, nikoli naposledy, dobré mít na paměti režisérčina slova: „Můj film se vám otevře, pouze pokud k němu přistoupíte s velkorysým srdcem.“) Při té příležitosti vyjde najevo, že Máriaa Endre sdílejí stejný sen. Ocitají se v něm coby laň a jelen u lesní tůňky a v zimním chladu zakoušejí něžné, pozorné spolubytí. Cesta k tomu, aby tuto zkušenost svých duší přenesli i do fyzického světa, je dlouhá a trnitá. Jak se ale ukazuje, stojí za to se po ní vydat, i když „spát spolu“ třeba znamená skutečně jen to společné usínání.

Film nabízí i nádherné záběry přírody. Snímek O těle a duší (2017). Režie:...
Endreho (Géza Morcsányi) a Máriu (Alexandra Borbélyová) to k sobě přitahuje,...

RECENZE: Je rodina opravdu tak v háji? Tuto otázku si klade dokument Nerodič

Samozřejmě bychom se mohli ptát například na to, kde se ta čistá a „bezdotyková“ duše bez mobilního telefonu na jatkách vůbec vzala, jak žila do té doby, jak vystudovala vysokou školu a proč si vybrala právě tento specifický obor. Na podobné přízemní otázky je ale tento film příliš poetický a nejlépe je asi opravdu přijmout filmovou skutečnost tak, jak nám ji uznávaná režisérka předkládá. Vytvořenému kontrastnímu obrazu drsné, otupěle vnímané všednosti a křehkého úniku do svobodné a citlivější reality totiž rozhodně nelze upřít velkou působivost.

Ildikó Enyediová neváhá diváky zmučit detailním pohledem do očí průmyslově porážené krávy, po němž možná leckdo omezí spotřebu masa (v závěrečných titulcích není obvyklé prohlášení, že během natáčení žádné zvíře netrpělo, nýbrž že film pouze zachytil běžný provoz na jatkách.) A výjev od lesní tůňky zase přímo dýchá kýženou svobodou a klidem; z plátna je takřka cítit chlad a vůně toho magického místa. Velký podíl na tom, že se film pevně vryje do paměti, má i představitelka Márie Alexandra Borbélyová – dojemnější kvalitářku na jatkách bychom hledali jen stěží.

O těle a duši

Maďarsko 2017

Režie: Ildikó Enyediová

Premiéra 21. 9.

Autor: