Snímek Safari jistým způsobem na průzkum sklepů navazuje: i mezi tehdejšími protagonisty se objevil vášnivý sběratel trofejí. Nyní bere Seidl diváky na dovolenou do Afriky, aby se podívali, jak se takové trofeje pořizují.
  |
Příliš snadná kořist
RECENZE: Přes kosti mrtvých. Hněv zarputilé sluníčkářky |
V Jihoafrické republice a Namibii dokumentarista doprovází rakouské a německé lovce (a lovkyně), hrdě předvádějící své hobby spočívající v relativně velmi snadném a pro lidi bezpečném zabíjení zvířat. Nejde o nic nelegálního a pro hrdiny snímku ani morálně sporného. Proto jsou pro velkého filmařského ironika snad až příliš snadnou kořistí: bezelstně mu pózují ve statických záběrech prosycených trapností, v promluvách se zamotávají do osidel skrytého rasismu a sehrávají lovecké výjevy, v nichž nemohou nad skoleným zvířetem v žádném případě vyhrát.
Ulrich Seidl je ale příliš inteligentní na to, aby vytvořil pouhou jednoduchou agitku. Předestřený obraz sebeklamu civilizací zhýčkaných Středoevropanů nutí k zamyšlení nad celým spektrem otázek, z nichž mnohé může na sebe vztáhnout i divák, který v životě v Africe nebyl a žádné zvíře osobně neulovil.
Safari Rakousko 2016 Režie: Ulrich Seidl Premiéra 13. 4. |
