13. října 2018 12:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Se lvem na prsou. Na hokej lze vyrazit i do Roxy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Se lvem na prsou. Dějiny nahlížené přes hokej. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Se lvem na prsou. Dějiny nahlížené přes hokej. | foto: FOTO NOD ROXY – MICHAL BALNER

PRAHA Sté výročí vzniku republiky slaví také v alternativním prostoru NoD Roxy. Zdejší dramaturgie zařadila do svého repertoáru inscenaci studentů Vyšší odborné školy herecké v Michli, kteří se svou pedagožkou Terezou Volánkovou připravili autorský projekt Se lvem na prsou, v němž se prolíná historie republiky s dějinami ledního hokeje v naší kotlině.

Osm hráčů (pět dívek a tři mládenci) mají prostor vymezený otřískaným mantinelem, za nímž sedí dvě televizní komentátorky manipulující se stolním hokejem a nákresy herních situací, některé jsou meotarem promítány na stěnu za nimi. Hned u publika zády k němu zaujímá své místo rozhlasový reportér. Z věšáku umístěného při jedné ze stěn malého hracího prostoru si aktéři, oblečení v černém, navlékají bílé reprezentační dresy se jmenovkami na zádech, toho permanentního převlékání mohlo být ovšem méně. Na židličce „rozhlasáka“ se vystřídá několik účinkujících.

Průnik hokeje a politického vývoje v zemi je opravdu totální, i když ne zcela důsledně. Ke krkolomnějším výjevům patří kupříkladu mnichovská dohoda, interpretována prizmatem oblíbené kolektivní hry, takže Hitler, Daladier a spol. jsou prezentováni jako hokejisté během utkání. Jelikož historická léta se v tomto projektu často ztotožňují s minutami sportovního zápasu, korunuje pak tuto epizodu ve 45. minutě příchod amerických a sovětských sportovních fanoušků (ti sovětští se zdrží poněkud déle). K nejsugestivnějším výjevům uvolněné a kompozičně ne úplně konzistentní féerie patří přiblížení jednoho z největších „faulů“ v historii českého ledního hokeje, likvidace a uvěznění podstatné části reprezentace v roce 1950. Tuto jevištní situaci lze hodnotit jako působivou i z hlediska hereckých možností, protirežimní rozhorlení hokejistů podávají s přirozenou autenticitou pánové Klindera, Kovář a Trochta. Za nejoriginálnější scénu celého pásma považuji připomenutí fanouškovského třeštění ze zlaté medaile v Naganu, je totiž pojednáno jako posezení na skupinové psychoterapii, pacienti po tomto „národním“ úspěchu výrazně pookřejí, zatímco terapeutka vůbec nic nechápe. Neví totiž, že domácí borci vybojovali olympijské vítězství.

Hokejová fantazie v Roxy má klady i zápory studentského představení, entuziasmus mladých aktérů je chvílemi nakažlivý, některé herecké kreace překvapí suverenitou, jiné vycházejí poněkud nejistě. V dějinách československého a později českého hokeje jsou činěny výrazné skoky, znalci této sportovní disciplíny by jistě mohli argumentovat nevyvážeností (ačkoliv tato dějinná zkratka trvá až do dneška, příjmení Jágr se na zádech dresů neobjeví, ba není ani vysloveno). Hudební charakteristiky vypjatých roků nepřekvapí (Krylův Bratříček v šedesátém osmém, Modlitba pro Martu o jednadvacet let později). Ke kladům sympatického „zápasu“ patří vstřícná kontaktnost a –v přeneseném slova smyslu – absence hokejových chráničů.

Tereza Volánková a kol.: Se lvem na prsou

Režie: Tereza Volánková

NoD Roxy a VOŠH, Praha, premiéra 25. 9. (psáno z reprízy 2. 10.)

Jan Kerbr, divadelní kritik
  • 0Diskuse




Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!