Český návštěvník filmu, jenž je pro Slováky emotivně vnímaným manifestem odporu proti politické špíně, by měl znát alespoň pár základních událostí, které v poslední době rozvířily u našich sousedů vzrušenou debatu. Především je to samozřejmě vražda mladého novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, jež v únoru 2018 šokovala nejen slovenskou veřejnost a vyvolala na Slovensku největší protesty od roku 1989. Z objednání vraždy je obviněn podnikatel s mafiánskou pověstí Marián Kočner a ze zprostředkování jeho blízká spolupracovnice Alena Zsuzsová.
Na Zsuzsovou vyplavalo množství podivuhodných informací, například že účelově flirtovala s vysoce postavenými politiky a dalšími vlivnými lidmi a mimo jiné získávala jejich kompromitující fotografie. Co se týče Kočnera, nepřekvapila jeho bezskrupulóznost, ale rozsah jeho kontaktů a vlivu. Na uniklých nahrávkách se mimo jiné chlubí úzkými kontakty s bývalým premiérem Robertem Ficem a ministrem vnitra Robertem Kaliňákem; oba po Kuciakově vraždě pod tlakem veřejnosti opustili své funkce.
Kočner se též netajil svou averzí vůči novinářům a plánoval je cíleně diskreditovat. Zároveň udržoval kontakty s Jaroslavem Haščákem, spolumajitelem finanční skupiny Penta, která na Slovensku vlastní mj. týdeník Plus 7 Dní či deník Plus 1 Den (a v Česku vydavatelství Vltava Labe Media); slovenská média v těchto dnech přinášejí svědectví o tom, jak se Haščák s Kočnerem domlouvali na ovlivňování práce novinářů.
A zdánlivě z jiného soudku: v roce 2017 se slovenské ministerstvo sociálních věcí rozhodlo vzít akreditaci soukromému resocializačnímu zařízení pro mládež Čistý deň v Galantě, které mimo jiné převychovávalo dívky, které se zapletly s drogami. Vedle toho, že zařízení svým provozovatelům vynášelo slušné peníze, se v něm děly podivné věci: nejprve v roce 2016 opoziční poslankyně Natália Blahová zveřejnila informace o znásilnění čtrnáctileté dívky ústavním terapeutem a o rok později podaly trestní oznámení na personál další dvě dívky. Ukázalo se pak, že jedna z nich během svého pobytu v zařízení vedla na sociální síti komunikaci s politikem ze strany Sme rodina Borisem Kollárem, zčásti šlo o sexuální škádlení a zčásti o jakési PR onoho výchovného ústavu postiženého skandálem. Kollár později konverzaci sám zveřejnil s obviněním, že šlo o řízenou diskreditační kampaň ze strany Kočnera, Fica a spol.
Na této zamotané kauze je ovšem také zajímavé, že spoluzakladatelka zařízení Čistý deň Zuzana Tománková byla novináři odhalena coby účastnice plavby na jachtě Mariána Kočnera v Chorvatsku v létě 2017. Tam se Kočner se svým spolupracovníkem Peterem Tóthem (podle Tóthovy pozdější výpovědi) bavil o tom, že kdyby odstranili některého novináře, měli by pokoj. Kromě toho pak, jak připomíná například server Týždeň.sk, Tománková zastupovala i patologa, který za podezřelých okolností ohledával těla Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.
Pocta zavražděnému novináři
S těmito (a dalšími) informacemi zkrátka nelze obvinit film, který podobné vztahy a situace líčí, z nějakého velkého přehánění. Snímek Sviňa sice opatřil postavy jinými jmény a začíná informací o čistě fiktivní povaze svého příběhu, ale o tom, k čemu se skutečně vyjadřuje a co popisuje, samozřejmě není pochyb. Vychází z knižního bestselleru Arpáda Soltésze a líčí téměř neomezenou moc mafiána Wagnera, jehož vychytralou nízkost výborně vystihuje Jozef Vajda; tato postava je nejspíš ona „sviňa“ z názvu, i když na tento titul aspirují i další. „Sviňa“ tak může být i politik Bobo, který je Wagnerem vydírán a korumpován už od chvíle, kdy se rozhodne odštěpit od původní politické strany a založit si svou vlastní a dotáhne to až do premiérského křesla. Lépe na tom s charakterem není ani jeho ministr vnitra nebo Kočnerovi oddaná ředitelka výchovného ústavu.
Politický thriller líčí arogantní moc, která jde doslova přes mrtvoly, ať už jde o nepohodlné dívky, které mafie dodává politikům do postelí, nebo o novináře, kteří se to snaží odhalit. Film vyjadřuje jednoznačný, zřetelně pojmenovaný kontrast mezi patologickým prostředím mafie a zkorumpovaného politického (ale také církevního) života a mezi hodnotami a postupy investigativních novinářů, kteří se snaží na zločiny mocných upozorňovat.
Jako hlavní kladný hrdina se pochopitelně vyloupne sympatický mladý novinář Ondrej (přesvědčivý Andrej Remeník), který srší energií a touhou zveřejňovat pravdu; trochu jej v tom brzdí jen vysoce profesionální a pečlivě dodržovaný redakční kodex. Složité případy majetkových podvodů a mafiánských vazeb nalezly ve snímku srozumitelnější alternativu v případu zneužívání dívek z výchovného ústavu, dohraném k trochu nadbytečnému efektu. Každopádně se Ondrej stane trnem v oku Wagnerovi i jeho komplicům a následně také martyrem.
Kdybychom posuzovali snímek Sviňa skutečně jen jako fikci, za kterou se oficiálně prohlašuje, šlo by o celkem průměrnou, poněkud patetickou a černobílou podívanou. Tou nezanedbatelnou přidanou hodnotou je však právě to, že zase o tak velkou fikci nejde a že skutečnost, na niž se tu poukazuje, je alarmující. Radovat se přitom z toho, že se vše odehrává na Slovensku, které se od nás zaplaťpánbů odstřihlo, by bylo hodně krátkozraké.
SVIŇASlovensko, ČR 2019 Režie: Mariana Čengel Solčanská, Rudolf Biermann Premiéra 20. 2. |