Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

RECENZE: Slovenský boj dobra se zlem. Ve filmu Sviňa se tímto titulem pyšní skoro každý

Kultura

  5:00
BRATISLAVA - Film Sviňa, který na Slovensku zlomil divácký rekord prvního víkendu, působí jako stěží uvěřitelná skrumáž špatností, které lze přičíst na vrub zkorumpovanému politickému prostředí. To však nelze ani tolik vyčítat samotnému filmu jako spíš slovenské realitě, kterou reflektuje.

Snímek Sviňa (2020). Režie: Mariana Čengel Solčanská, Rudolf Biermann. foto: CINEMART

Český návštěvník filmu, jenž je pro Slováky emotivně vnímaným manifestem odporu proti politické špíně, by měl znát alespoň pár základních událostí, které v poslední době rozvířily u našich sousedů vzrušenou debatu. Především je to samozřejmě vražda mladého novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, jež v únoru 2018 šokovala nejen slovenskou veřejnost a vyvolala na Slovensku největší protesty od roku 1989. Z objednání vraždy je obviněn podnikatel s mafiánskou pověstí Marián Kočner a ze zprostředkování jeho blízká spolupracovnice Alena Zsuzsová.

Snímek Sviňa (2020). Režie: Mariana Čengel Solčanská, Rudolf Biermann.
Snímek Sviňa (2020). Režie: Mariana Čengel Solčanská, Rudolf Biermann.

Na Zsuzsovou vyplavalo množství podivuhodných informací, například že účelově flirtovala s vysoce postavenými politiky a dalšími vlivnými lidmi a mimo jiné získávala jejich kompromitující fotografie. Co se týče Kočnera, nepřekvapila jeho bezskrupulóznost, ale rozsah jeho kontaktů a vlivu. Na uniklých nahrávkách se mimo jiné chlubí úzkými kontakty s bývalým premiérem Robertem Ficem a ministrem vnitra Robertem Kaliňákem; oba po Kuciakově vraždě pod tlakem veřejnosti opustili své funkce.

Kočner se též netajil svou averzí vůči novinářům a plánoval je cíleně diskreditovat. Zároveň udržoval kontakty s Jaroslavem Haščákem, spolumajitelem finanční skupiny Penta, která na Slovensku vlastní mj. týdeník Plus 7 Dní či deník Plus 1 Den (a v Česku vydavatelství Vltava Labe Media); slovenská média v těchto dnech přinášejí svědectví o tom, jak se Haščák s Kočnerem domlouvali na ovlivňování práce novinářů.

A zdánlivě z jiného soudku: v roce 2017 se slovenské ministerstvo sociálních věcí rozhodlo vzít akreditaci soukromému resocializačnímu zařízení pro mládež Čistý deň v Galantě, které mimo jiné převychovávalo dívky, které se zapletly s drogami. Vedle toho, že zařízení svým provozovatelům vynášelo slušné peníze, se v něm děly podivné věci: nejprve v roce 2016 opoziční poslankyně Natália Blahová zveřejnila informace o znásilnění čtrnáctileté dívky ústavním terapeutem a o rok později podaly trestní oznámení na personál další dvě dívky. Ukázalo se pak, že jedna z nich během svého pobytu v zařízení vedla na sociální síti komunikaci s politikem ze strany Sme rodina Borisem Kollárem, zčásti šlo o sexuální škádlení a zčásti o jakési PR onoho výchovného ústavu postiženého skandálem. Kollár později konverzaci sám zveřejnil s obviněním, že šlo o řízenou diskreditační kampaň ze strany Kočnera, Fica a spol.

Na této zamotané kauze je ovšem také zajímavé, že spoluzakladatelka zařízení Čistý deň Zuzana Tománková byla novináři odhalena coby účastnice plavby na jachtě Mariána Kočnera v Chorvatsku v létě 2017. Tam se Kočner se svým spolupracovníkem Peterem Tóthem (podle Tóthovy pozdější výpovědi) bavil o tom, že kdyby odstranili některého novináře, měli by pokoj. Kromě toho pak, jak připomíná například server Týždeň.sk, Tománková zastupovala i patologa, který za podezřelých okolností ohledával těla Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.

Pocta zavražděnému novináři

S těmito (a dalšími) informacemi zkrátka nelze obvinit film, který podobné vztahy a situace líčí, z nějakého velkého přehánění. Snímek Sviňa sice opatřil postavy jinými jmény a začíná informací o čistě fiktivní povaze svého příběhu, ale o tom, k čemu se skutečně vyjadřuje a co popisuje, samozřejmě není pochyb. Vychází z knižního bestselleru Arpáda Soltésze a líčí téměř neomezenou moc mafiána Wagnera, jehož vychytralou nízkost výborně vystihuje Jozef Vajda; tato postava je nejspíš ona „sviňa“ z názvu, i když na tento titul aspirují i další. „Sviňa“ tak může být i politik Bobo, který je Wagnerem vydírán a korumpován už od chvíle, kdy se rozhodne odštěpit od původní politické strany a založit si svou vlastní a dotáhne to až do premiérského křesla. Lépe na tom s charakterem není ani jeho ministr vnitra nebo Kočnerovi oddaná ředitelka výchovného ústavu.

Politický thriller líčí arogantní moc, která jde doslova přes mrtvoly, ať už jde o nepohodlné dívky, které mafie dodává politikům do postelí, nebo o novináře, kteří se to snaží odhalit. Film vyjadřuje jednoznačný, zřetelně pojmenovaný kontrast mezi patologickým prostředím mafie a zkorumpovaného politického (ale také církevního) života a mezi hodnotami a postupy investigativních novinářů, kteří se snaží na zločiny mocných upozorňovat.

Jako hlavní kladný hrdina se pochopitelně vyloupne sympatický mladý novinář Ondrej (přesvědčivý Andrej Remeník), který srší energií a touhou zveřejňovat pravdu; trochu jej v tom brzdí jen vysoce profesionální a pečlivě dodržovaný redakční kodex. Složité případy majetkových podvodů a mafiánských vazeb nalezly ve snímku srozumitelnější alternativu v případu zneužívání dívek z výchovného ústavu, dohraném k trochu nadbytečnému efektu. Každopádně se Ondrej stane trnem v oku Wagnerovi i jeho komplicům a následně také martyrem.

Kdybychom posuzovali snímek Sviňa skutečně jen jako fikci, za kterou se oficiálně prohlašuje, šlo by o celkem průměrnou, poněkud patetickou a černobílou podívanou. Tou nezanedbatelnou přidanou hodnotou je však právě to, že zase o tak velkou fikci nejde a že skutečnost, na niž se tu poukazuje, je alarmující. Radovat se přitom z toho, že se vše odehrává na Slovensku, které se od nás zaplaťpánbů odstřihlo, by bylo hodně krátkozraké.

SVIŇA

Slovensko, ČR 2019

Režie: Mariana Čengel Solčanská, Rudolf Biermann

Premiéra 20. 2.

Autor:

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha