18. září 2018 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Space Maker Petra Pisaříka. Sousedství krásy a ošklivosti v Rudolfinu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Petr Pisařík - Space Maker. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Petr Pisařík - Space Maker. | foto: REPRO LN

PRAHA Název výstavy Petra Písaříka odpovídá tomu, co je jeho nejsilnější stránkou. On je totiž skutečný space maker – umí s prostorem nakládat značně originálním způsobem. Tentokrát mohl své schopnosti prokázat ve výstavně náročných sálech Galerie Rudolfinum, které jsou samy o sobě velmi výrazné.

Petr Písařík tvoří na pomezí obrazu, objektu, instalace a architektury. Sám častokrát úspěšně navrhoval řešení výstav umělců, kteří ho svým názorem oslovili a kteří jsou mu blízcí svým smyslem pro řád (Jan Kubíček, Stanislav Kolíbal...). Nejraději však řeší prostor pro svou vlastní tvorbu, která často vzniká přímo na místě nebo s myšlenkou na dané místo. Propojují se tak nové objekty či obrazy se staršími a instalace tvoří nedílný celek.

Čisté tvary i nepřehledné skrumáže

Tentokrát dostal Petr Písařík obtížný úkol, kterého se však zhostil s úspěchem. Již v minulosti se musel vypořádat s prostory nejrůznějšího charakteru. Za jiné chci připomenout pražskou Galerii NoD, kde jako obvykle vytvořil instalaci vymyšlenou na míru. Tento princip uplatnil i tentokrát v Rudolfinu, jehož prostory jsou velkoryse řešené a mají zvláštní půvab daný ornamentem architektonického eklekticismu přelomu 19. a 20. století.

Soustava monumentálních a přitom dekorativních sálů mu zvlášť vyhovovala, protože sám také často pracuje s ornamentem, jehož rozmanité formy s oblibou v různých publikacích studuje. Jeho projev ovšem není nijak jednoduchý, má různé výrazové polohy. Někdy jsou jeho objekty či obrazy křehké a jemné, autor se v nich záměrně dostává až na samou hranici kýče, kterou však nikdy nepřekračuje. Jindy je jeho tvorba přísná a blíží se určitému typu postminimalismu. V dalších případech působí drsně, nebo dokonce brutálně a také se v ní projevuje smysl pro grotesknost a absurditu.

Všechny tyto vlastnosti se v expozici prolínají, takže mezi jednotlivými prvky a významovými vrstvami vzniká zvláštní napětí. Petr Písařík vytvořil pro tento projekt několik desítek nových děl, protože prostor ho vysloveně inspiroval. Za pozornost stojí skutečnost, že vztahy mezi objekty a obrazy jsou do značné míry přesně promyšlené, ale přitom v nich nechybí hravost a vtip.

Celá výstava je založená na kontrastech i souznění, na sousedství krásy a ošklivosti, čistých tvarů a nepřehledných skrumáží či podivných proměnlivých struktur. Je někdy až neuvěřitelné, jaká nádhera může vzniknout z průmyslově užívaných umělých hmot, z montážní pěny, z nalezených odložených předmětů, jak půvabné „květy“ můžou vzniknout z třpytek, korálků, písku a průmyslových laků za užití koupelnových dlaždiček nebo polystyrenu.

Expozice přirozeně navazuje na náročné projekty, které se v Rudolfinu v poměrně nedávné době uskutečnily. Mám na mysli místy až kutilsky laděné instalace Krištofa Kintery nebo Jiřího Černického, které byly rovněž založené na hravosti, kontrastu i harmonii. Utvořila se tak vlastně řada výstav sledující generaci umělců, kteří do značné míry představují složitou linii českého současného umění. jak jsem v tomto textu naznačil. To vše také odpovídá místním tradicím, kde byly různé mezinárodní proudy ovlivněny naším prostředím a kde se pod jeho působením někdy výrazněji a jindy jen nenápadně, ale přesto osobitě proměnily.

PETR PÍSAŘÍK: SPACE MAKER

Galerie Rudolfinum

kurátor: David Korecký

do 25. 11.

Jiří Machalický, historik umění
  • 1Diskuse

Najdete na Lidovky.cz